Hříšný tanec míří do pražského O2 Universa, chystá se zde promítání filmu za doprovodu živého orchestru. Pamatujete si, když jste poprvé viděla tento film na VHS?
Pamatuju, velmi dobře, i když už je to nějaký pátek. Musím říct, že do herce a tanečníka Patricka Swayzeho jsem se tehdy tak moc zamilovala, že to nemůžu zapomenout.
Troufl bych si drze říci, že tam bude nějaká podoba s vaším manželem, hercem Tomášem Matonohou. Našla by se podle vás?
Až takhle? To je výborné, to jsem netušila! Vidíte. Tak děkuju.
Je Tomáš velký tanečník? Nebo ho spíš musíte nutit, když na to dojde?
Nevím o tom, že by byl Tomáš velký tanečník, ale je pravda, že jsem s ním možná nikdy kromě nějakého bláznivého tance netančila. Myslím si ale, že v něm asi žádný skrytý tanečník nebude.
Jakou konkrétní uměleckou průpravu jste ochotná dávat svým dětem? Když jsou v teenagerském věku, tak bývá od rodičů každá dobrá rada marná.
Já si myslím, že zrovna tanec je úplně úžasná pohybová průprava, protože v něm máte všechno a ještě vás to baví, plus ta muzika. Fitko přece jen není pro každého a úplná legrace tam není. Konkrétně tedy já se tam moc nebavím. Ale za tanec bych docela kopala.
Berete cvičení a udržování se v kondici jako povinnost?
Beru, ano, je to tak. (smích) Pro mě je lepší spíš takový ten přirozený pohyb. Jdu se projít do lesa, nebo na procházku se psy. Přiznám se, že se cvičením trošku trápím.
Jak velké vítězství to upřímně je, když zapnete i věci, které jsou v šatníku třeba dvacet let?
Je to bomba. To byl dobrý dotaz. Doufám, že teď na jaře zase půjdu do sebe, jako každý. To je každé jaro hrozně vtipné, jak nás chytají zase ty hubnoucí programy. To mě vždycky hrozně baví každý rok, jak to rozjedeme a zase pak na podzim se rozežereme zpátky. Ale ano, teď mám plán a chci se zase dostat do něčeho zpátky, tak uvidíme, jestli mi to do léta vyjde.
Benešová pózuje ve spodním prádle. Žádná babička, ale sexy bohyně, píší jí![]() |
Kradou vám holky věci z šatníku?
Starší dcerka už je pryč, ta bydlí ve svém bytě a už mi moc nekrade. Ale někdy si tak sdílíme, na nějakou dobu si něco půjčíme. Lara, ta třináctiletá, ano. Opravdu vyloženě použiji to slovo – krade mi věci ze skříně. Je to pravda. Nedávno jsem hledala jedno tričko, které jsem potřebovala nutně na natáčení, protože jezdíme po celé republice točit Chalupáře. Triko mělo dlouhý rukáv, bylo takové příjemné, a v mé skříni nebylo. Bylo u Lary.
Když teď trošku zvážníme, dojde u vás na slzy, když děti vylétají z hnízda?
Určitě. Myslím si, když vám vylétne to poslední dítě, tak ty slzičky mohou být. Ale u nás zatím vylétávají nějak pomalu. Těch kousků je tam víc, těch ptáčátek. Ještě tam zůstaly dvě a zatím ty slzičky nejsou. Ale víte co, oni tam zas přibývají vnoučata. Máme dvě vnučky, občas je hlídáme a děti k nám jezdí, tak nás bude asi furt plno. Zatím ještě nepláču.
Když se řekne Lucie Benešová – babička, je to pro vás spíš takové surreální, nebo lichotivé?
Je to takové až masakrózní, bych řekla. Nejsem si úplně jistá, jestli jsem s tím teď nějak ztotožněná. Říkala jsem si, teď pomaličku přichází ta doba, kdy si začnu užívat, protože děti dorůstají. A ejhle a ony jsou tady vnoučata. To mezidobí se mi nějak ztratilo a takové to volno tam úplně není. Ale na druhou stranu si nestěžuji, protože je to úžasné. Mám kolem sebe ráda hodně lidí, velkou rodinu. Je to tak, jak to má být.
Polechtá to vaše ego, když si lidé myslí, že vnoučata jsou vaše děti?
Polechtá. Je pravda, že když jdu s tříletou vnučkou, někdy mi říkají maminka. Je to hezké. Ale zase si říkám, že bych tedy byla hodně stará maminka – i když člověk nevypadá úplně jako babka. Samozřejmě z toho ale mám a vždycky všem říkám „prosím vás, já jsem babička!“
Nezapomeňme na to, že například dánská herečka Brigitte Nielsenová rodila po padesátce.
To je strašné! Já tedy nejsem úplně zastánce pozdního rození a pozdního mateřství. Když někdo může, tak doporučuji naopak dříve. Obdivuji Brigitte, ale je to trošičku nezodpovědné. Pokud ale některá žena neměla možnost rodit dříve, tak ano. Ale ne, aby si všechny řekly „máme čas, budeme rodit po čtyřicítce!“ Myslím, že ne, že to není v pořádku.
I maturitní ples se dá přinejhorším zvládnout s faceliftem.
Ano, jedině tak!