Směle by mohl být hlasem mladé generace, a to nejen pro vizuální stránku, kterou má a na kterou klade důraz ve své tvorbě, ale i proto, jak žije a čím žije. Nic jsem nebyl, nic jsem neměl a něčím jsem se stal, protože jsem moc chtěl. I takový vzkaz by mohl být v jeho erbu. A přesně tak, jak deklaruje dnes ve své skladbě No Common Measure (anglicky „žádné obvyklé normy“), nepotřebuje k životu nastavená pravidla.
Kluk ze slovenské vesničky se se svou kapelou PACE dokázal prosadit v britské konkurenci a podmanit si kluby Londýna. Teď dobývá Čechy a Slovensko. I tak by se dala vaše dosavadní hudební kariéra shrnout. Byl už na začátku ve slovenském Záhoří v Senici malý kluk s nějakou ambicí?
Ta tam vždycky byla někde hluboce zakořeněná. Pramení nejspíš z té svobody, kterou mi poskytli doma. I moje sestra (herečka a zpěvačka Radka Pavlovčinová známá z televizních seriálů – Cesty domů, Lajna, Hvězdy nad hlavou a dalších; za roli čarodějnice v muzikálu Robin Hood si v roce 2011 vysloužila nominaci na prestižní Cenu Thálie, pozn. red.) odešla vlastně z domova ve velmi nízkém věku. Bylo jí patnáct let, když zamířila do Prahy. Rodiče nás podporovali v tom, za čím jsme šli, tak, že nám jednoduše nekladli žádné limity. A naše sny – chcete-li ambice – mohly v tom nabídnutém prostoru růst a utužit se.
Nechtěl jsem být jednou z těch hvězd, co zůstanou ve stínu jakékoli hudební soutěže.
