Potkali jsme se na akci plné kosmetiky. Tkví tajemství vaší pleti v nějaké tajné zbrani, kterou můžete odhalit?
Já si myslím, že ta nejtajnější zbraň je pravidelnost. Je to o tom, ty produkty používat a nezapomínat. Samozřejmě, že když my jsme byly holky, tak byl jeden krém a jelení lůj, takže jsme nebyly úplně zvyklé používat to, co je k dispozici v dnešní době. Dnes, když mají maminky všechny možné informace, mohou dívky od mlada vychovávat k tomu, aby se o svou pleť staraly. Já jsem se začala mazat kolem čtyřicítky. Pamatuji si, že jsem dělala nějakou reklamu na krém, bylo mi asi třicet a úplně se mě to dotklo, protože ten krém byl třicet pět plus! A já jsem si říkala, tak to je strašný! Dneska bych byla ráda, kdyby to bylo třicet pět plus.
Také jste patřila mezi ty, kteří si ve dvaceti říkali, že jim třicet nikdy nebude a ve čtyřiceti to pak zas posunuli na tu padesátku…
Já jsem vždycky chtěla být starší. Měla jsem staršího partnera, tak jsem chtěla být starší. Už to tak není, ale na druhou stranu tu přírodu úplně neoklameš… Každá žena má v určitém věku své přednosti.
To je zajímavé, co jste řekla. Že člověk se musí nějak vizuálně věkově dorovnat partnerovi. Co jste dělala pro to, abyste po boku Karla Svobody nepůsobila někdy nepatřičně?
Myslím si, že jsem se jinak oblékala a že to bylo i v tom stylingu. Dneska, když se koukám na ty fotky, tak si říkám „panebože, to jsem měla na sobě, jo?“ Samozřejmě to zase neznamená, že když jste starší a máte mladšího partnera, že máte chodit nahej. (smích) My ženy nesmíme úplně podléhat módě. Je to o tom, co komu sluší.
Vendula Svobodová a Josef Pizinger se vzali 5. září 2015.
Teď žijete už roky s mladším manželem Pepou a vypadáte skvěle. V čem tkví to kouzlo zastavit čas?
Jak jsem říkala, zastavit čas nejde. Ono to možná zní jako klišé, ale ta krása, nebo to, co je uvnitř, je strašně důležitý. A vy to pak vyzařujete navenek.
Když hraje v rádiu některý ze songů Karla Gotta, který pro něj složil Karel Svoboda v devadesátkách, vzpomenete si přitom třeba na nějaké konkrétní momenty ze života?
Určitě ano. Já mám dokonce i alba v autě, takže já tu hudbu stále poslouchám. Poslouchám muzikály a je to příjemný. Někdy to samozřejmě úplně nevnímáte, protože máte jiné starosti a myslíte na práci, nebo tak. Ale někdy samozřejmě ten volný čas máte. Na to, abyste si vzpomněli. Je to fajn, ale člověku se nesmí stát, že uvázne jen v těch vzpomínkách na minulost.
Dnes by Klárka měla 28. narozeniny, sdílela Pizingerová vzpomínku na dceru |
Žila jste se skladatelem, měla jste krásu raného mládí. Nebyly tam někde myšlenky, ať už od Karla Svobody, nebo třeba od Karla Gotta, že by z vás udělali zpěvačku?
Jéžišmarjá! Prosím vás, to by všichni vypnuli rádio! Já jsem zpívala jednou na karaoke, bylo to ve čtyři ráno a stejně všichni utekli. Prosím vás, vůbec. Ale Karel Černoch mi vždycky říkal, že je škoda, že nemám hudební sluch, protože mám bezvadný hlas na šanson. Ale popravdě mě to nikdy ani nenapadlo, dělat tyhle věci. Mně si potom ten osud našel úplně jinak. Dělám charitu a to je už dvacet tři, dvacet čtyři let. Myslím si, že to snad dělám dobře. Dělám to s láskou, mám okolo sebe lidi, kteří mi pomáhají a tak to má být. Takže do popu opravdu ne.
Jak se snažíte utíkat od reality a od všech povinností, které tady máte? Cestováním?
Ráda cestuju. Když máte malé dítě, tak máte takový únik, nebo někdy naopak zas takový dril, že si na spoustu věcí ani nevzpomenete.
24. května 2022 |
