Cukroví se začalo péct až za Masaryka
Prvním cukrovím, které mívali naši předci na adventním stole, bývaly perníčky a linecké. Podle etnologa a historika Jihočeského muzea Jana Šimánka se vánoční dobroty u nás začaly běžně péct až za první republiky.
Které cukroví lze označit za nejstarší?
„Perník, který byl nejoblíbenější už od středověku, jednalo se o samostatné řemeslo perníkářství. Lidé si ho kupovali už v adventu, šlo třeba o perníkové Mikuláše a čerty. Vánoční cukroví, jak ho známe dnes, bylo všeobecně přijato až ve 20. století, ačkoliv už na přelomu 18. a 19. století se peklo v bohatších měšťanských rodinách.“
Co mlsaly venkovské rodiny?
„V těch lepších, které na to na venkově měly, například u sedláků, se původně pekly pouze vánočky, často každý člen domácnosti dostal svoji. Cukroví tam skutečně zdomácnělo až po první světové válce, za první republiky.“
O které šlo druhy?
„Nejprve linecké koláčky promazané rybízovou marmeládou. Už v 19. století přišly i vanilkové rohlíčky a medvědí tlapky zvané pracny. Postupně se prosadily i další druhy, třeba vosí hnízda.“
Odkud k nám přišly?
„Země bývalé rakousko-uherské monarchie mají kuchyni včetně receptů na vánoční cukroví velmi podobnou. Třeba vanilkové rohlíčky pocházejí zřejmě z Rakouska. Podle legend je tvar půlměsíce jakožto symbol osmanské říše připomínkou, že v roce 1683 byli Turci poraženi u Vídně.“
Existuje nějaké ryze české cukroví?
„Najít mezi recepty nějaké opravdu české je obtížné. Napadá mě tzv. Masarykovo cukroví, někde zvané Masarykovy knoflíky. Jde o sušenky z mouky, vlašských ořechů a někdy i s kakaem. O tom se traduje, že ho měl velmi rád první československý prezident Masaryk.“
