Článek
Zpráva o úmrtí Simony Postlerové (†59) vyrazila dech všem jejím kolegům. Těm, kteří s ní ani ne 24 hodin před smrtí zkoušeli divadlo, i těm, s nimiž se nestýkala denně. Vzpomínku na drahou kolegyni sdílela také Dagmar Havlová (71).
Havlová a Postlerová se roky potkávaly v šatně Divadla na Vinohradech. Postlerová nastoupila 15 let po Havlové a působila zde přes třicet sezón. „Podělila jsem se tehdy s ní o svůj líčící stolek a židli v naší ‚hvězdné‘ šatně Bohdalová Kolářová Veškrnová. Když jsem se po 11 letech ze služby manželky prezidenta k herectví vrátila, uvolnila mi zpět polovinu všech těch zásuvek, šuplíků a skříněk. Prostě všechno to, kam si herečky, řečeno s Manon, ukládají ‚mé a mé‘,“ vzpomínala Havlová.
Ani ona neopomněla zmínit to, že Postlerové osud přichystal těžké chvíle. „Její život bych nazvala trudným, plným bolesti a osudových nástrah, jež statečně nesla až do rychlého konce. Víc se nesluší o jejím soukromí říkat. Aspoň já to tak cítím. Snad jen to, že byla výjimečná herečka s neotřelým hereckým projevem.“
Nakonec ještě připomněla, že Postlerová se velmi těšila na roli babičky. „Milá Simono, zpráva o Tvém odchodu mě zastihla v místě, kde má modlitba za Tvou statečnou Duši bude určitě vyslyšena, protože víme, že náhody neexistují. Sbohem a upřímnou soustrast Janičce a jejímu robátku. Je mi to tak moc líto,“ dodala Havlová.
Kromě starší Jany měla Postlerová ještě syna Damiána, jemuž byl v pubertě diagnostikován autismus a později také schizofrenie, jak herečka popsala ve 13. komnatě na České televizi.
