Další rozbuška na Blízkém východě... Šéfa Hamásu zabila raketa!
Nepřítel číslo jedna je po smrti. Při vzdušném útoku v Teheránu včera zahynul šéf teroristů Hamásu Ismáíl Haníja (†61). Potvrdilo to samo hnutí. K úderu se nikdo nepřihlásil, ale Hamás ho přičítá Izraeli. Ačkoliv se židovský stát zbavil jednoho ze strůjců útoků ze 7. října, napětí v regionu závratně stoupá. Írán už slíbil tvrdou odvetu.
Na Blízkém východě se zřejmě schyluje k další eskalaci. Haníja, který dlouhodobě žil mimo Palestinu pod ochranou Kataru, byl zabit při vzdušném útoku na jeho rezidenci v Teheránu. Tam přijel na slavnostní uvedení nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána (69) do úřadu, byl totiž velkým spojencem islámského režimu. Ačkoliv se Izrael k útoku nepřihlásil, tiskový úřad tamní vlády dal na Facebook fotografii teroristy s razítkem „eliminován“. Íránci vyhlásili tři dny státního smutku a označili Haníju za mučedníka.
Americká pomoc
Teherán varoval, že Izrael tvrdě zaplatí, a že Írán bude „bránit svou územní celistvost a čest a přiměje teroristické okupanty litovat zbabělého atentátu“. Útok odsoudila i většina jeho spojenců – např. palestinský prezident Mahmúd Abbás (88), stejně jako představitelé Kataru, Turecka, Číny a Ruska. Spojené státy se naopak pevně postavily za Izrael, kterému by mu prý při odvetném útoku pomohly. „Nechceme, aby se něco takového stalo. Budeme tvrdě pracovat na tom, abychom dělali věci, které pomohou snížit napětí,“ řekl americký ministr obrany Lloyd Austin (70) a ujistil, že válce se dá vyhnout. Včera se měla za zavřenými dveřmi sejít nejvyšší bezpečnostní rada Íránu, která chtěla rozhodnout o reakci. Účastnit se měli i velitelé íránských revolučních gard. Také úřad izraelské vlády oznámil, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu (74) svolal na zasedání bezpečnostního kabinetu.
Nepřítel Izraele
Haníja byl tváří Hamásu zejména na mezinárodním poli. Do nejvyšší funkce teroristické skupiny vládnoucí v Pásmu Gazy byl jmenován v roce 2017. Žil však mimo Gazu, pendloval mezi Tureckem a Katarem, který mu poskytl exil, čímž mohl uniknout postihu. V mládí byl Haníja aktivistou na Islámské univerzitě v Gaze, k Hamásu se připojil v době jeho vzniku během první palestinské intifády v roce 1987. Nedlouho potom se stal chráněncem zakladatele skupiny Ahmada Jásina. V roce 2006, po odchodu Izraele z Gazy, vyhrál Hamás volby a Haníja stal se premiérem. Zapřisáhle se zavázal ke zničení Izraele.
Odveta přijde
Podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka Teherán nenechá celou věc jen tak být. „Útok postavil íránský režim do nepříjemné pozice – nedokázal ochránit na svém území svého spojenci – proto Írán říká, že odveta přijde. Teď bude záležet na formě,“. Tureček se však nedomnívá, že by „politická vražda“ Haníji vedla k válce v celém regionu. Podle turkologa a bývalého českého velvyslance v Ankaře Tomáše Laně utrpěl Írán velké ponížení. „Tím, že už po několikáté došlo na jeho území k útoku na jeho spojence,“ připomněl. Situace nejen pro Hamásem stále zadržované izraelské rukojmí, ale i pro obyčejné civilisty v Pásmu Gazy, se teď podle odborníků notně zkomplikovala. To si myslí i expertka na Izrael Irena Kalhousová. „Je to nejmíň dobrá zpráva pro vyjednávání, která se teď na nějakou dobu zastaví. Hamás chce, aby se boje zastavily, ale určitě teď nezasedne s Izraelem k jednacímu stolu,“ řekla a varovala, že po zabití Haníji si jejich únosci mohou chtít chladit žáhu i na rukojmích. Co se teď může v regionu dít? „Je to jen další střípek do možné eskalace, do které bude zatažen celý region. Ale ani Írán, ani Hizballáh si velký konflikt s Izraelem, který má Ameriku za zády, nepřejí,“ dodala Kalhousová.
Pomoc Čechů
Blesk se zeptal českých bezpečnostních složek i politických představitelů, jestli hodlají na dění na Blízkém východě nějak reagovat. „Budeme jako vždy dělat adekvátní opatření na základě vyhodnocení dostupných informací. Pokud Izrael požádá o pomoc, takovou žádost jistě obratem posoudíme,” řekl Blesku k věci poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Policejního prezidium pak vyhodnocuje možná rizika u izraelské ambasády, synagog a židovských center. Dění řeší i Černínský palác. „Pečlivě sledujeme vývoj bezpečnostní situace v regionu, zejména s ohledem na bezpečnost našich občanů. V Libanonu jsme přerušili nabírání nových žádostí o víza, abychom konzulární asistenci mohli soustředit na nouzové případy,” uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
