Jak jste se poprvé setkal s Ivetou Bartošovou?
Ten okamžik mám dodnes před očima. Seděl jsem v kanceláři programového vedoucího Lucerna baru, otevřely se dveře a v nich dvojice. Blonďatý milý kluk, to byl zpěvák Petr Sepéši. A vedle něj mírně nejistá, ještě ani ne osmnáctiletá holka ve fialových manšestrákách, která držela v ruce spacák. Iveta.
Tušíte, proč přišli zrovna za vámi?
Když se na podzim 1983 dali dohromady na festivalu v Jihlavě, měli už první společné nahrávky. Neměli ale kde vystupovat, aby si něco vydělali. Doslechli se, že v Lucerna baru pořádáme každý večer program, a tak se přišli zeptat, jestli by i pro ně nebylo místo.
Měl jsem úžasnou ženu, ale začalo jí vadit, že se pro Ivetu obětuju příliš na úkor rodiny. Místo abych byl na Štědrý večer doma, vezl jsem Ivetu na vystoupení a vrátil se až po půlnoci.