„Ahoj mami, pořád tomu nedokážu uvěřit. Pořád tě totiž vidím, vidím tě, jak mi máváš na ulici, když se vzájemně hledáme. Jak se v posteli učíš texty. Jak se na mě ohlížíš od stolku, když tě navštívím v šatně. Jak mi něco sáhodlouze vyprávíš a pak se konečně dostaneš k pointě, která stojí za to. Jak se směješ a chrochtáš do toho. A jak krabatíš čelo při děkovačce, protože mě hledáš v hledišti. A jak jsme jako děti a v obýváku je rozsvícené velké světlo, táta cvičí na kytaru a ty žehlíš prádlo. Domov,“ oslovila zesnulou mámu v rámci smutečního projevu a vzpomněla na společné momenty Jana Magdalena Hrášková.
„Někdy jsem slyšela, že jsi prý měla smutné oči. Ačkoliv asi chápu, proč to lidi říkají, pro mě jsi je rozhodně neměla. Možná je to právě proto, že když já jsem viděla do tvých očí, se ony dívaly na mě. Na tvoje dítě,“ mluvila krásně mladá žena, která už je sama maminkou a jejíž hlas některým Simonu připomněl. Možná spíše podobnou dikcí, než vyloženě barvou.
„I když jsi ztvárnila obrovské množství hereckých rolí, role, na kterou jsi nejvíc hrdá, je role maminky. Tvoje děti byly tvoje všechno. Vím, jak moc jsi nás milovala. A dny, kdy jsme se narodili, byly tvoje nejoblíbenější dny. Vždycky jsi mi na moje narozeniny volala v ten čas, kdy jsem se narodila. A já jsem ráda, že to nebylo ve čtyři ráno,“ prozradila a sálem vinohradského divadla se hned rozezněl smích.
„Pamatuju si, jak jsi nemohla dodabovat, když ses dozvěděla, že budeš babičkou. Vždycky jsem milovala tvůj smysl pro humor, s nikým jsem se nenasmála tak moc. Jsem vděčná, že jsem měla za maminku právě tebe, žádnou jinou bych nikdy nechtěla,“ pokračovala a možná nejednoho člověka v ten moment napadlo, jak moc je její vztah jiný, než ten, který měla Simona se svou vlastní matkou - hlasovou poradkyní a dabérkou Janou Postlerovou (80). S tou se totiž léta nebavila a nestihly se již usmířit.
Jana Magdaléna Blesk TV
Dcera Postlerové nezapomněla v proslovu ani na svého tatínka Zdeňka Hráška. „Když odešel tatínek, napadlo mě několik veršů: Teď na ty kytary dřevěný už se jen práší, však jednou nastane čas, kdy se na ně znovu zaharáší,“ odhalila i vtipnou narážku na příjmení táty.
„Jedinou útěchou je mi totiž vědomí, že jste tam nahoře s tátou zase spolu. Že on hraje a ty zpíváš. Že jste se s radostí shledali, protože jste nedokázali být jeden bez druhého. A že jste tam, kde jste vždycky chtěli být. U Boha, kterého jste tak moc milovali. A nakonec i já věřím, že tohle není konec, že se znovu shledáme, ve světě, kde už nebudou slzy, ani bolest, ani smrt. Ve světě, kde bude pokoj a svoboda a láska. A do té doby mi budeš moc chybět. Mám tě ráda, mami,“ dodala a nejednou jí pohnutím trochu přeskočil hlas.
Pohřeb Simony Postlerové (†59): Zhroucený bratr Alexandr promluvil...
Kdo se v úterý 14. května přišel do Divadla na Vinohradech rozloučit se Simonou Postlerovou, jistě měl dojem, že tento projev byl jedním z těch vůbec nejsilnějších, co zazněly.
