Filip Březina ve Smyslu pro tumor: Syrové natáčení ozařování
Přes celý obličej síťovaná maska, spálený nos a záběry z »tunelu«, který připomínal kosmickou loď. Léčba radioterapií Filipa Březiny (28) alias Filipa Kaliny v novém seriálu ČT Smysl pro tumor vypadala, jako by ani nebyla ze skutečného světa. Deník Aha! se zeptal přímo režisérky Terezy Kopáčové (54), jak vše probíhalo.
Pro toho, kdo si onkologickou léčbou sám neprošel, mohly záběry z ozařování působit jako filmařská nadsázka. Jenže opak je pravdou. Natáčet se nemohlo v ateliéru, ale přímo na onkologickém oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové za plného provozu!
Trailer k seriálu Smysl pro tumor
„Ten přístroj jak z vesmírného výzkumu je velký přes celou místnost a hodně drahý, ten bychom studia vážně nepřestěhovali, i kdyby nám ho snad chtěli půjčit. Jakože by určitě nechtěli. Navíc je pořád v provozu,“ vysvětlila režisérka Kopáčová s tím, že by ho neuměli ani ovládat. „Museli jsme se vměstnat do volna, kdy přístroj nepotřebovali skuteční pacienti a s natáčením nám pomáhali vyškolení odborníci.“
V hradecké nemocnici museli Filipovi vyrobit masku na míru, stejně jako pro každého pacienta, podle jeho tvaru hlavy a druhu diagnózy. Nadsázka nebyla ani spálená kůže kolem nosu, kde má hlavní hrdina zhoubný nádor. „Pochopitelně to tak nemá každý, je to individuální, ale konzultovali jsme to s odborníky,“ prozradila režisérka. Na maskéra Martina Valeše (52) tak čekal těžký úkol. „V každém světle vypadala maska trochu jinak, takže se musel hodně snažit, aby v různých obrazech měla správnou míru. Někdy masku světlo sežere, jindy zase vypíchne,“ vysvětlila Kopáčová, které onemocnělo rakovinou pár známých i ve skutečnosti. Naštěstí ale léčbou prošli úspěšně. Další díl sledujte v neděli 21. ledna od 20.10 hod. na ČT1.
Blesk Podcast: Milostné scény nesnáším, říká režisérka Smyslu pro tumor
Citlivé natáčení
Na konci každého dílu Smyslu pro tumor jsou dvouminutové výpovědi lidí, kteří rakovinu skutečně překonali. Tereza Kopáčová je natáčela přímo u sebe doma. „Nenapadá mne, proč bych si měla držet profesní odstup. Když si mám s někým poměrně intimně povídat, a navíc ho u toho točit, potřebuju jeho důvěru,“ zdůvodnila režisérka. „Lezu mu do hlavy i do života a on mi to musí dovolit. I proto jsem většinu hrdinů pozvala k sobě domů, dokud jsme nevyčerpali všechny fotogenické kouty mého bytu. Pak jsme se přestěhovali do bytu kameramana,“ dodala.