Hlavní hvězdou módní přehlídky Jitky Ročňové byla v DSC gallery Taťáňa Kuchařová. Jak se cítíte v roli modelky?
Je pravda, že to je pro mě vždycky výjimečná událost, protože nejsem úplně přehlídkový typ. Jsem zkrátka ženská se vším všudy. Ale proto si mě, myslím, i Jitka vybrala. Jsem tváří celé kolekce, fotili jsme nádhernou kampaň u nás v Opočně na zámku, což jsou ty nejhezčí kulisy, které jsme vůbec mohli mít. Cítím se tu dobře, mám ráda pohyb a miluju tanec, užila jsem si to. I když jsem tedy trošičku škobrtla, spodnička byla delší, než by pro mě měla být, ale nevadí. Nerozplácla jsem se, takže dobrý, bylo to krásný! Holky byly milé a je to hezké, být po dlouhé době v tom šrumci v backstage a chystat skoro celý den choreografii. Pak to máte za patnáct minut hotové a je to pryč. Je to takový příjemný adrenalin.
Zmínila jste Opočno, kde se fotila módní kolekce. Jaké místo má toto město ve vašem srdci?
Obrovské místo, je to můj domov. Je to místo, kde mám rodinu, kam se budu celý život vracet, kde to miluju, kde mám svoje kořeny. I když nejsem úplně rodilá Opočeňačka, já jsem taková náplava všude, tak tam jsem zapustila kořeny na hodně dlouhou dobu. Základka a první pusa, babi s dědou, opočenský staďák, park, lesy... Prožila jsem tam krásné dětství, jsem vděčná za to, že jsem vyrůstala tam a ne v nějakém velkém městě. Zámek je moje velká srdcovka. Za hladomornou se vždycky dobře kouřilo. Cigáro, prosím vás! (smích) Tam jsme chodili na páva na základce jako deváťáci. Už jsme si mohli všechno dovolit, první taneční a tak. Teď jsme měli po dvaceti letech sraz základky. Ale všechny bych poznala, oni mě taky (smích). Byla to sranda, fakt jsme si to užili, bylo to bezvadné. Mám krásné vzpomínky a jsem za to moc vděčná, že jsem odsud, že jsem Češka a že jsem z Opočna.
Utíkáte ráda nostalgicky v hlavě do začátků nového milénia? Patří tam třeba i nějaké tajné útěky na diskotéku?
To si pište, já jsem byla rebel. I kdybyste to třeba do mě úplně neřekli. Vždycky se jelo k babičce, ta byla ke mně taková benevolentní a chodili jsme normálně na zábavy v patnácti, šestnácti. Sice mě naši hodně hlídali, mamka tedy opravdu hodně, ale vždycky jsem si našla cestičku a pak z toho byl průšvih. Ale byla jsem v tomhle taková zodpovědná. Šla jsem sice ven, ale vrátila jsem se relativně včas a nedělala jsem žádné mega lumpárny. Prostě jsem vždycky ráda tancovala, tak jsem si chtěla jít zatrsat.
Z té divoké holky se stala žena, která se dostala až k řečnickému pultu OSN a založila vlastní nadaci. Když se nad tím zamyslíte, kdy proběhla ta transformace z rebelky?
Kde se stala chyba, jste chtěl říct, jo? (smích) Ale já jsem pořád rebelka, já mám mnoho tváří v dobrém slova smyslu. A všechno jsem to prostě já. Na nic si nehraju. Umím zapařit na vesnické tancovačce, nedávno jsem si vyhodila koleno na ségřině svatbě, tak trošku kulhám jako Jeoffrey de Peyrac, nejsem za Angeliku, jsem pod šaty Peyrac. Koleno trošičku bolí, ale „do voza aj do koča“, jak by „povedala“ moje drahá babička Rozália ze Slovenska. Mám v sobě všechno, československá krev.
Odrážím útoky, ráda bych položila několik otázek sexuoložce, říká Kuchařová |
Kamera iDnes.TV nám svítí, jste teď pod drobnohledem a celý český národ zajímá vaše reakce na svatbu Brzobohatý a Písařovicová...
Opravdu? Bála jsem se, že se nezeptáte. Já se u toho od jisté doby fakt usmívám. Od jisté doby prostě nebudu komentovat svůj už bývalý vztah v jakékoliv souvislosti. Nenechám se do té hry zatáhnout. Protože ať řeknu cokoliv, tak to bude stejně interpretované úplně jinak. A upřímně? Fakt mi to je úplně jedno. Už to není můj život. A ať jsou všechny bytosti šťastny.
Ani reakce podobné té z filmu Slunce, seno se nedočkáme?
Pravá jihočeská? Nebo kterou jste myslel? (smích)
„Hm, hezký, hodně štěstí.“
Ani to, to by vyznělo strašně cynicky. Vím svoje, toť vše.
Táňo, svůj život tedy žijete konečně naplno a můžete se posunout přesně tam, kam chcete.
Už dlouho. Už to je rok a půl. Pořád se tady k něčemu vracíme. Já už dávno žiji svůj život naplno. Myslím, že to je vidět a jsem šťastná. Žiji autentický, šťastný život. Daří se mi v práci, cestuji si, kam chci, mám spoustu přátel po celém světě. Žiji hezky a jsem za to fakt vděčná.
Spousta žen vás sleduje a obdivuje na sociálních sítích, ale nás by zajímalo, jak vypadá doopravdy váš šatník? Kolik kusů bot v reálu unosíte a kolik z nich je vlastně nositelných?
Spousta z nich! Také dost často recykluji, protože také navrhuji svoji vlastní módu a mám svoji kolekci. Ale snažím se to dělat opravdu udržitelně. Mně stačí pár kousků, ze kterých se dá poskládat několik outfitů, a to pro základ šatníku úplně stačí. Spoustu věcí recykluji a dvakrát do roka odevzdávám velkou část šatníku na různé charity, na svoji nadaci, nebo to věnuji přátelům, kamarádkám, rodině, ségrám... Šatník mi nepraská ve švech, nemám to ráda, přijde mi, že to je pak strašnej bordel. A já jsem pořádnej člověk. Tak se snažím dělat těmi věcmi radosti i někomu dalšímu. A v mé profesi si nevezmu věci více než dvakrát, třikrát. Jezdím do zahraničí, takže tam to třeba otočím víckrát. Ale na veřejné akce? Zaplaťpánbůh, že mám tuto práci, protože opravdu můžu ty věci střídat a spoustu věcí si jen půjčuji. Nepotřebuji je vlastnit.
Lhal a přísahal na smrt vlastní rodiny, říká Kuchařová o nevěrách exmanžela |
Mnoho lidí vnímá podzim jako takovou očistu po létě, jak je to u vás?
Už se mi trošičku dělají pigmentové skvrny. To asi věkem, hormony, nevím. Ale dá se s tím taky žít, nebo s tím něco udělat. Mám ráda podzimní módu, když to tak shrnu, a je fakt, že nemusím úplně velká horka, takže podzim a jaro je pro mě takové fajn období, kdy člověk může vylézt ven a není zpocenej, až nevím kde (smích). I co se týká cestování a sportu, je to příjemné období. Ráda běhám, ráda se procházím v lese, miluji přírodu. Je to takové zklidnění po docela bujarém létě, co jsem měla.
Co vy a letošní Halloween?
Miluji Halloween. Ještě uvidím. Plánuji napůl pracovní cestu do Londýna a asi si to prodloužím, protože tam mám pár přátel z období, kdy jsem tam žila. A možná bude i New York, uvidíme. Mám to docela rozlítaný teď. A pokud se ptáte na nějaký halloweenský kostým, tak nevím. Každý rok to je trošičku jináč, takže podle chuti. Mám ráda humor a Halloween taky, koneckonců v Americe jsem mnoho let žila, takže proč ne?
