„Vedla mě k tomu potřeba změny. Jsem tam už desátou sezonu a chci si vyzkoušet ještě jiné věci. Navzdory tomu, že tento divadelní prostor mám moc ráda, lidi tam miluji a je mi tam vlastně dobře. Nemám nic, co bych divadlu vytkla, myslím, že jsme spolu fungovali hezky, ale najednou mám potřebu vypadnout z toho systému, ve kterém se nacházím,“ svěřila se herečka.
Před ní podobný krok učinili Hynek Čermák a Veronika Khek Kubařová, kteří odešli z Dejvického divadla, aby vzápětí nato vstoupili do muzikálu v produkci karlínského hudebního divadla. To ale v případě Plodkové nehrozí. Důvodů je několik. Nevnímá muzikál jako „svůj“ žánr a necítí se být zpěvačkou. Co by ji tedy udělalo radost? „Zatím to nemá konkrétní rysy, chci být jenom otevřená tomu, co přijde a co mě pohltí. Do toho se pak pustím,“ říká. V žádném případě ovšem nehodlá přijmout angažmá v jiném divadle. „Když odcházím z jednoho systému, tak nemám v plánu vtlačit se do jiného.“
Jana Plodková na portrétu fotografa Petra Kurečky
Její život se zase až tak moc nezmění. Na zábradlí hrála v průměru deset představení v měsíci, takže měla i dost volných večerů. Navíc hodně točila a nejspíš točit dál bude, neboť patří k nejžádanějším filmovým herečkám. A kdyby se neozval nikdo s další nabídkou, prý to zvládne. „To období, kdy mně bylo smutno z toho, že nemám dopředu domluvenou nějakou práci, už mám za sebou. To už neřeším, nevnímám... I tak budu mít co dělat, já se nikdy nenudím,“ říká Plodková, která se mimo jiné realizuje při zvelebování chalupy, kterou si se svým partnerem Filipem Žilkou pořídili v Krkonoších.
Nebojí se ani, že by o sobě začala pochybovat, pokud by zůstala bez práce. „Já už k takovým úvahám nemám důvod. Přišlo to s věkem a zkušenostmi,“ říká.
Jako nová postava se nyní objevuje v druhé sérii Případů mimořádné Marty, kde svou přítomností zamotá vztahy na pracovišti. „Stávám se nepřímou konkurencí pro Martu (Tatiana Dyková). Já jsem major, takže jsem v hierarchii výš, ale dojde mezi námi k ženským třenicím,“ naznačuje děj osmidílného seriálu TV Nova. „Akční scény tam nemám, moje práce je spíš kancelářského charakteru. Je to pro mě protiúkol, protože major Fišerová je sice perfektní ve své práci, ale lidsky na tom úplně ideálně není. Chybí jí empatie, sociální inteligence. Je to zajímavá kombinace, tak mě dost bavilo zahrát si ji.“
Tatiana Dyková a Jana Plodková na premiéře druhé řady seriálu Případy mimořádné Marty (27. ledna 2025)
V tomto roce ji čeká ještě premiéra road-movie Karavan, kterou točila s režisérkou Zuzanou Kirchnerovou v Itálii. Hlavními postavami jsou Anna Geislerová jako matka a David Vodstrčil, který hraje jejího postiženého syna. „Já se objevuji pouze na začátku filmu s nimi oběma a mým italským manželem a pak už je to film Ani a Davida. O jejich vztahu a symbióze na cestě po Itálii,“ prozrazuje Plodková. „Moc se těším na premiéru a reakce diváků, protože ten zážitek z natáčení byl tak silný a krásný…“
Kvůli své roli se ale musela naučit italsky. „Podle scénáře, žiju v Itálii už patnáct let, takže to chtělo, abych mluvila na určité úrovni. Proto jsem chodila na lekce italštiny. Ale už jsem zase všechno zapomněla,“ říká. Do role handicapovaného chlapce hledala režisérka někoho s downovým syndromem. „To by se nedalo zahrát, musel to být někdo, kdo toto postižení má. A David Vodstrčil je naprosto skvělý. Velký sportovec, vyhrává různé soutěže... Byl úplně neuvěřitelný v tom, jak přesně dokázal zpracovat, co mu Zuzana Kirchnerová jako režisérka říkala a jaké nuance emocí předvedl. S Aňou si vytvořili nádherný vztah, takže to fungovalo skvěle,“ vzpomíná Plodková na natáčení.
Podívala se díky němu do Rimini, kde předtím nikdy nebyla. „Točili jsme bezprostředně po velkých záplavách, které tuto oblast postihly, takže byla otázka, jestli to vůbec klapne... Nakonec to dopadlo dobře a když jsem měla volno, jezdila jsem v městečku, kde jste točili, i na kole,“ dodala.
