KVÍZ: Znáte české velikonoční zvyky? Proč se nesmí půjčovat věci a kdy upéct mazanec

Velikonoce – svátky plné jara, barev, tradic a taky magických pověr. Všechno začíná Květnou nedělí, kdy se světí kočičky a vrbové proutky. Pokud si je přinesete domů a dáte nad dveře, měly by vás chránit před zlými silami, nemocemi i bleskem.

Na Zelený čtvrtek se dříve jedl hlavně hrách nebo zelí, dnes vítězí špenát a zelené pivo. A říká se, že kdo ten den sní něco zeleného, bude celý rok zdravý jako řípa. Velký pátek je zasvěcen Ježíšovu ukřižování. Je to den ticha a pokory, ale také plný pověr. Neperte, nepůjčujte věci a nezkoušejte zvedat telefon, když vás budou volat skály – prý se totiž právě ten den otevírají a ukrývají poklady. A taky se prý probouzejí blaničtí rytíři.

PRÁZDNINY

Velikonoční prázdniny se blíží: Děti čeká pět dní volna a v květnu hned dva prodloužené víkendy

Boží hod velikonoční je oslavou života. Konec půstu, čas sváteční hostiny a moment, kdy se lámou mazance jako symbol Kristova těla. Lidé se oblékají do slavnostního a slaví – duchovně i kulinářsky.

Symbolika barev pentlí

A konečně přichází Velikonoční pondělí, den, kdy se kluci chopí pomlázek, vyšlehají dívky a za odměnu dostanou mašličku, vajíčko nebo panáka. Symbolika barev pentlí není náhodná – červená značí lásku, zelená sympatie, modrá naději a žlutá? No, to je zdvořilý způsob, jak říct „ne“.

Znáte velikonoční tradice?

Zvládnete rozluštit význam jednotlivých zvyků? Otestujte si svoje znalosti v našem velikonočním kvízu!