Prý jste ranní ptáče a vstáváte už ve čtyři hodiny ráno.
Ano. Někdy i dříve. Tahám slunce na obzor! (smích)
Takže svítání, první zpěv ptáků, pekařská auta…
Ta u nás v Hošticích nehrozí! U nás krám s potravinami nemáme. Jsme rádi, když k nám dvakrát do týdne, to znamená v úterý a ve čtvrtek, přijede pojízdná prodejna z Vodňan vždycky od půl dvanácté do tři čtvrtě na dvanáct. Když potřebujete nějaké základní potraviny, musíte si počkat.
Povídá: „Tamhle ten chlapec umí docela dobře francouzsky!“ A zeptal se mě: „Nechcete jet do Francie?“ Já na něj koukal jako Dežo na internet, co to povídá za kraviny. Jenže tenkrát bylo pražské jaro, rok 1968.
