Najdeme u vás jako v jiných domácnostech sezonní dýňová menu?
Já to vůbec neřeším, mě se to netýká. Je to taková sezonní věc, která ze záhadného důvodu nabírá strašně na popularitě. Nikdy to tak nebejvávalo, ale posledních pár let zřejmě asi vlivem míchání americké kultury s evropskou, je to velká věc. Dýně a Halloween. Máme tendenci některé ty věci přebírat.
Jako kdyby každé roční období byla jedna jediná surovina, ze které se dá vařit. V létě to byly cukety, potom jsou to houby, dýně. Jaký na to máte pohled?
Je to asi logické, vždycky to tak bylo, není to žádná novinka. Já mám jenom pocit, že se o tom víc mluví nebo píše, ale že se toho konzumuje v zásadě pořád stejné množství.
Když musíte neustále něco ochutnávat, naučil jste se jíst střídmě?
Jsou místa, kde ta střídmost vyplývá z podstaty toho, co tam lidi předvádějí. Takže s tím problém není. Jestli se bavíme o tom, zda mám problém být střídmý v jídle v restauracích, v kterých natáčíme, tak tam to jde celkem snadno.
Zkrotl jste postupem času, nebo dojde opět i na házení věcí za hlavu nebo do jezírka?
Teďka už házejí jiný lidi. Já jsem hodil dvakrát, jestli si to dobře vybavuju, a já už dávno nic nikam nehážu. Mě to přestalo bavit.
Co říká na vaše televizní výstupy vaše manželka Zdenička?
Říká: „Vrať se zdravej, ať ti tam nenatlučou.“ A to je vlastně asi to zásadní přání, abych se vrátil vcelku.
Reflektuje vám učitelsky, že to třeba v určitém díle pořadu pípalo až moc?
To už je většinou pozdě, že jo. Starýho psa novým kouskům nenaučíš. To už nějak k tomu patří. Já nemám zapotřebí se někomu nějak úplně zavděčit, takže asi to bude zhruba stejný všechno.
Lidé dnes mají právo na všechno. Pohlreich naplno o overturismu i migraci |
Kdo nebo co je tím čertíkem, co spouští ty vulgarity?
Ono to nějak vyplyne většinou z té situace. Jak říkával pan Werich: „Když někam patří sprostý slovo, tak má být řečeno.“ Ono se to tím vyjádří nejjednodušeji.
Co je pro vás pomyslnou červenou vlajkou? Když někdo konzumuje zamražené potraviny, což je teď hit?
Nemyslím si, že by namražení bylo z podstaty věci něco špatného. Je to furt asi ta nejšetrnější forma uchovávání potravin, takže jestli je něco zmrzlé, tak to ještě neznamená, že to nutně musí být špatné. Ale prostě máme, co si zaplatíme. Takhle jednoduchý to je. A ceny čerstvých surovin šplhají do astronomických výšin. Takže každý, kdo má nějakou elementární ekonomickou erudici, se musí rozhodnout, co bude konzumovat.
Lidem vyššího věku se zpomaluje metabolismus a trávení. Myslíte, že by se mělo postupně maso a těžce stravitelné věci vyřazovat z jídelníčku?
Myslím, že každý si musí rozhodnout sám, co je pro něj vhodné. Já nejsem žádná dietní sestra. Nevím, co by lidi měli, nebo neměli. Myslím, že všeho s mírou. Člověk nemusí do sebe se ládovat různé věci. A nemyslím, že je to téma jenom starších generací. Mám pocit, že různé prohřešky proti takzvaně zdravé stravě páchají všichni.
Pohlreich si dal na Impulsu tlačenku.
Jaká jídla absolutně milujete a vždycky vás nadchnou, pokud si je tedy uděláte sám?
Já mám prostě rád ryby a vlastně mám docela i rád zeleninu, takže ať už je to salát nebo nějaké zeleninové jídlo, tak to mi vyhovuje maximálně. Nejím vlastně taková ta klasická česká jídla prakticky vůbec.
Co když se někdo momentálně trápí se svým podnikáním, nedaří se mu restauraci rozjet nebo dokonce přemýšlí nad tím, že po letech zavře. Byl byste záchrannou brzdou?
Já záchrannou brzdou? Kdo se chce něco dozvědět a má pocit, že neříkám úplné hlouposti, tak se ještě může pořád přihlásit do natáčení pořadu Ano, šéfe. Casting se stále koná, takže každý se musí rozhodnout, jestli mu těch pár trošku tvrdších dnů může prospět.
