„Antonie Ramba bohužel nemá CITES, což znamená zdroj původu. Ale já věřím, že zvíře není věc a že by se snad našla nějaká cesta, jak to řešit. Chápu, že jsem si na začátku tohle všechno měl ověřit, že jsem chyboval. Ale snažím se vysvětlit úřadům, ať netrestají to zvíře, ale mě. Dostal jsem pokutu, musím nějaké věci napravit, se vším souhlasím, ale tohle není volně žijící tygr,“ řekl Karlos Vémola v rozhovoru pro CNN Prima News.
Mluvčí ministerstva životního prostředí však potvrdila, že tygřice bude v úterý odvezena do chovného zařízení v Německu, kde na ni čeká její příbuzná a které se specializuje na podobné případy. Rozhodnutí je podle ní pravomocné. Podle úřadů se jedná o nevhodný chov s chybějícími doklady.
„Potvrzuji, že dojde k odebrání zabaveného nelegálně chovaného mláděte tygra ze soukromého chovu Karla Vémoly. Důvodem je především fakt, že chovatel nebyl schopen doložit legální původ zvířete ani okolnosti jeho nabytí, čímž porušil zákon o obchodování s ohroženými druhy. Chovatel navíc předložil falešné dokumenty o tom, kdo jsou rodiče tygra, pro chov tygrů je navíc nutné mít i veterinární povolení, a to v tomto případě nebylo vydáno,“ uvedla Lucie Ješátková s tím, že momentálně žije tygřice v nelegálních a nevyhovujících podmínkách.
Vémola však nesouhlasí. „Antonie Ramba tam bude úplně odříznutá od světa. Chtějí ji odvézt do podmínek, na které není zvyklá. Tady má dobrý vztah i se lvicí, se kterou sdílí výběh. Chtěl jsem, aby ji alespoň nechali v Česku a já ji mohl jezdit kontrolovat. Údajně ale v tuto chvíli není žádná ZOO v České republice volná,“ vyjádřil se s tím, že to nebude těžké jen pro něj, ale i pro jeho manželku Lelu Vémolu (34) a jejich tři děti.
„Antonie Ramba je člen rodiny. Máme obývák propojený s klecí a děti na ni přes sklo stále koukají. Až si pro ni přijdou, nechci u toho být,“ dodal sportovec.
Vémolu podpořila na sociálních sítích i jeho manželka. „U nás doma je Rambě nejlépe. Je součástí naší rodiny. Je na nás zvyklá a nikde jinde jí lépe nebude. Můj manžel se o ni s láskou stará. Škoda, že zvířata nemají svoje práva. Svět se zbláznil. A lidé nemají city,“ řekla Lela Vémola.
V důsledku medializace případu se nyní na české zoologické zahrady denně obrací veřejnost s apelem o pomoc se zvrácením rozhodnutí o odebrání nelegálně drženého zvířete vydaného ministerstvem životního prostředí či prosbou o následné umístění odebrané kočkovité šelmy v některé z nich.
„Šelmy by měly být drženy v odpovídajících podmínkách a způsobem, kdy nejsou uměle narušovány jejich přirozené potřeby a kde mohou rozvíjet své přirozené vzorce chování. V případě umělého odchovu a následného kontaktního chovu a ochočování dochází k psychickému mrzačení zvířat a jejich týrání. Uměle odchovaný jedinec nemá přirozené sociální návyky svého druhu a v lepším případě stráví osamělý život, protože v dospělosti se stává pro svého ‚páníčka‘ nebezpečným,“ vysvětluje ředitel Zoo Liberec David Nejedlo v pondělním odborném stanovisku Unie českých a slovenských zoologických zahrad ke kauze nelegálního chovu bílého tygra Karlem Vémolou.
„Je statisticky dokázáno, že v takových podmínkách se velké šelmy dožívají polovičního věku než ve standardních expozicích a s kvalitní péčí v zoologických zahradách,“ dodává.
Karlos Vémola má problémy kvůli údajnému kšeftování se vzácnými tygry![]() |
Ředitel Zoo Olomouc a zároveň prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad Radomír Habáň tato slova potvrzuje: „Takové jednání unie neschvaluje a tvrdě odsuzuje. Obzvláště v případech, kdy jsou takovým chovem zvířata zneužívána pouze k mediálnímu zvyšování osobního statusu jejich majitelů, bez jakékoli přidané hodnoty k ochraně přírody nebo pozitivnímu příkladu směrem k veřejnosti, se vůči nim musíme vymezit,“ říká.
V případě mladých zvířat lze podle odborníků nevhodné návyky a jejich počínající následky minimálně alespoň částečně napravit. Velkou zkušenost s touto činností má právě i záchranné centrum TIERART v Německu specializující se právě na velké kočkovité šelmy, které byly odebrány ze soukromých chovů nebo cirkusů. Právě tam bude šelma zabavená českými orgány umístěna.
Mnoho českých zoologických zahrad již v minulosti se státní správou spolupracovalo v případech odebírání nelegálně držených jedinců a zabavené jedince v případě volné kapacity ve svých zařízení dočasně umístila. S poskytnutím dočasného útočiště týraným nebo nelegálně drženým šelmám pomohla například zoo v Liberci, Olomouci nebo Hodoníně.
„Zoologické zahrady ale z kapacitních důvodů nemohou suplovat funkci záchranných stanic a CITES center. Hlavním posláním moderních zoo je záchranný chov a udržování záložních populací ohrožených a v přírodě mizejících druhů, a ne držení a vystavování zvířat neznámého původu,“ dodává ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň.