Původně hrál Kuba Ryba na basovou kytaru. V kapele Rybičky 48 ale začal zpívat a protože se zpívat trochu styděl, potřeboval se uvolnit alkoholem. „Tenkrát jsem byl třeba tak přechlastanej, že jsem stěží odeřval koncert, ale když jsme skončili, tak jsem se nechal vyhodit řidičem u diskotéky a byl jsem tam do 7 ráno. Tam jsme chlastali a šňupali a věděl jsem, že mám druhý den koncert, ale bylo mi to jedno,“ popisuje punkové začátky.
LymfangiomNádor, který vychází z lymfatických cév. Považuje se za benigní, ale prorůstá nervy a cévy a může se šířit do okolí, takže jeho případné chirurgické odstranění je náročné a hrozí poškození okolních nervů. |
Brzy se začaly objevovat první zdravotní problémy. „Měl jsem pod krkem bouli. Ale bylo mi to úplně jedno. Měl jsem o 15 kilo víc, tak to nebylo vidět. Takže jsem to čtyři roky neřešil,“ vysvětlil zpěvák.
Později se ukázalo, že to byl lymfangiom, nezhoubný nádor. Po operaci ho lékaři upozornili, že se nemoc může vrátit a nezdravý životní styl zvyšuje riziko, ale on žil stejně jako dřív.
„Moje tělo i psychika mi dávají dost varovné signály, ale mně nestačí facka, já se musím zakousnout do obrubníku a někdo mi musí šlápnout na ksicht, abych si začal něco uvědomovat,“ říká Ryba, u něhož se potom objevily panické ataky.
Syn měl být Zeus Ryba, měl jsem zhulené spermie, říká frontman Rybiček 48 |
„Třikrát, čtyřikrát denně jsem měl pocity infarktu. Začala mi brnět ruka, začala bolest a já se musel schoulit do klubíčka,“ popisuje. Když ho jednou z koncertu musela odvézt záchranka, vyhledal odbornou pomoc.
S životním stylem ale nehodlal příliš hýbat, dokud se neobjevil další nádor na krku a ještě větší. Při operaci hrozilo poškození lícního nervu a poškození nervu, který hýbe jazykem, což by mu znemožnilo zpívat. Tehdy se teprve rozhodl změnit. „Bylo mi 35, měl jsem větší respekt, větší strach a víc jsem začal poslouchat svoje tělo. Přestal jsem fetovat a tolik chlastat. Nejvíc jsem se zmírnil po narození syna,“ říká Kuba Ryba.
Hudebník Jakub Ryba byl v nemocnici ve velmi vážném stavu.
Krátce potom se ale u něj rozvinula deprese. „Deprese přišla před O2 arénou. Narodilo se děcko, takže jsem měl nedostatek spánku a pořád jsem chraptěl. Chodil jsem na obstřiky a vůbec to nefungovalo, takže nervozita, že tam musím jít a jestli to odzpívám,“ popisuje.
Kvůli covidu musela kapela dvakrát přesouvat koncert v O2 areně. V psychicky i finančně vypjaté situaci navíc nevěděl, co má s hlasem a proč nic nepomáhá. Později se ukázalo, že chraptění způsoboval reflux.
„Neříkám, že jsem přemýšlel o sebevraždě, ale když jsem třeba jel v autě, tak mě napadlo, že by bylo lepší to napálit do stromu. Tak jsem radši zavolal psycholožce,“ vzpomíná.
Rybičky 48 na Óčko STARV sobotu 18. 5. a neděli 19. 5. uvidíte na Óčko STAR exkluzivní premiéru dokumentu kapely 20 let rock’n’rollu, vy buzny, rozhovor s Kubou Rybou, záznam koncertu a výběr největších hitů. Více zde. |
Kromě terapie se ale rozhodl zkusit i léčbu psychedelikem ayahuasca se šamanem v Peru. „Jel jsem se tam srovnat sám se sebou a s tím, co tady dělám a jak jsem se za celý život choval. Bude mi 40, ale ne vždy jsem se choval úplně správně,“ vysvětluje zpěvák.
„Rituál trval osm nebo devět hodin. Často u toho zvracíš, jak se očišťuješ,“ popisuje s tím, že mu rituál velmi pomohl, ale předcházela mu důkladná příprava. „Doporučuji to, ale s tím, že se na to musíte zodpovědně připravit a přistupovat k tomu s pokorou a respektem,“ dodává Kuba Ryba.
