Je to už více než padesát let a přesto je příběh, který vznikl pro Voyo jako seriál, stále obestřený tajemstvím. „V první řadě pro nás bylo stěžejní najít verzi, které sami věříme a která podle nás nejlépe vystihuje to, co se doopravdy stalo. Ale i když si člověk vše nastuduje, existují stále věci, které se nedozví nikdy,“ říká scenárista Miro Šifra.
Režisérka projektu Tereza Kopáčová obsadila do role Standy, strůjce celé tragédie, Davida Švehlíka. Hraje zprvu okouzlujícího charismatického muže, který chce být dobrým tátou a postarat se o svoji rodinu. Ale postupně se z něj stává sebestředný, lítostivý, zlý chlap. A jeho syna Slávka, který vražedné běsnění jako jediný přežil, hraje Filip František Červenka.
Johana Matoušková, Filip František Červenka a David Švehlík v seriálu Studna (2025)
„I když s někým žijete delší dobu, nemůžete mu vidět do hlavy a pořádně ho poznat. Vždycky se může projevit naprosto nečekaně. Proto, když mi nějaký pár říká, že spolu chodí už rok, klape jim to a chtějí vedle sebe strávit zbytek života, uvnitř se směju. Protože dobře někoho poznat, a právě o tom Studna vypráví, může trvat klidně deset, dvacet let,“ říká Červenka. A rovnou dodává, že nemá v plánu se jednou oženit. „U svojí generace vnímám, že manželství nepovažujeme za nutnost. Člověk vidí hodně příkladů, kdy to těm lidem neprospělo. Myslím si, že láska a rodina se dá udržet i bez oficiálních papírů,“ dodává.
Přitom doma má opačný případ. Jeho rodičům úředně zpečetěný vztah vydržel. „Ano, až si maminka přečte, jaký mám názor na manželství, bude doma sekec,“ usmívá se herec. Zatím ovšem jenom teoretizuje, protože přítelkyni momentálně nemá.
Natáčení pro něj bylo mimořádně fyzicky i psychicky náročné. „Musel jsem padat do studny, přeřezat si žíly a měl jsem taky hodně scén na výdrž, což pro mě bylo obzvlášť těžké. Třeba útěky v lese, kdy sice máte na sobě termoprádlo, ale stejně je vám zima, protože tyhle scény se točily na jaře a já byl v ponožkách,“ vzpomíná herec.
Simona Lewandowska a Filip František Červenka v seriálu Studna (2025)
„A v tomhle případě mě kaskadér zastoupit nemohl, to jsem musel zahrát sám. Takže jsem běžel po nerovném terénu a plnil příkazy režiséra: Teď sebou sekni, tady se válej po zemi…,“ popisuje natáčení. „Ale mám tuhle práci rád, beru to jako její součást,“ dodává.
Poprvé se vepsal do paměti televizních diváků jako Tonda v seriálu Most! Slávek je jeho první velká charakterní role. „Původně jsem dělal casting na jiný projekt a moc jsem si přál v něm uspět. Ale pak mi volala agentka, že probíhá casting ještě na Studnu,“ popisuje, jak se k postavě Slávka dostal.
„Měl jsem docela málo času připravit se, tak jsem si nedělal velkou naději, že by to mohlo vyjít. Text jsem se učil teprve den předem, což normálně nedělám, ale opět jsem se utvrdil v tom, že menší příprava funguje líp. Stačí, když si ho doma řeknu jednou, dostanu to do hlavy a poprvé zahraju až na castingu. Paní režisérku to nějak zaujalo, takže to vyšlo,“ říká skromně Červenka.
Filip František Červenka a David Švehlík v seriálu Studna (2025)
Jeho kolegové a filmový štáb ho i mimo natáčení oslovovali Slávečku. „To bývá normální, ale u této postavy jsem poprvé zažil, že jsem si ji nosil domů. Nechtěl jsem z té role moc vystupovat, protože se kolikrát líp všechno hraje, když v tom člověk pořád je. Pokud jsem byl doma nebo u známých, nebyla se mnou řeč, pořád jsem na to myslel. Ale, jak padl poslední obraz, neměl jsem problém všechno hodit za hlavu,“ popisuje.
I na Slávka, cílevědomého muže, který byl vytouženým dítětem, vypiplaným rodiči z dětské obrny, na niž se tenkrát běžně umíralo, padne při vyšetřování vraždy stín podezření.
Podle Kopáčové je v tragickém příběhu obsaženo několik aktuálních témat a modelových situací, které zná i z vlastního života. „Sice se neděly v tak dramatické formě, ale stejně jsem si s nimi nevěděla rady. Toxické vztahy, duševní zdraví, co se ve vztahu zachránit dá a jak, a kdy je naopak jediným řešením odchod… Myslím, že takhle by se ve Studni mohlo najít hodně diváků,“ říká.
