Jste už v pořádku? Zeptala jsem se ho. „Že vy jste nebyla v hledišti? Protože jinak byste viděla a slyšela jódlujícího Parida. Tohle se mi ještě nestalo. Litoval jsem všech uší!“ odpověděl. Ale podle nadšených reakcí diváků tahle malá Ondřejova indispozice jejich zážitek nepoznamenala.
Kolikáté představení Troji od premiéry hrajete?
Mám za sebou sedmé. Skončíme rozhovor a zase se půjdu převléknout, všichni vstanou z mrtvých a jedeme nanovo!
Mělo to cenu se převlékat do civilu?
Přiznám se, že se mi nechtělo pobíhat po foyeru v sukýnce, která je součástí mého kostýmu. Tu si nechávám jen na jeviště. Svému kostýmu říkám pracovně šaty, na ně si ve druhé půlce nasoukám brnění, nasazuju helmu, to přijdou ty zásadní boje. Žádné velké bojové scény se mě ale netýkají, já, Paris, odtáhnu Helenu a mám klid.
Jsem trémista a čím jsem starší, uvědomuju si, že nic není zadarmo a nic nemusí proběhnout hladce. Překážky číhají a záleží na tom, jak se k nim člověk postaví. A hlavní je se z toho ...
