Nešťastný Marek (49) po chybě lékařů: Místo rakoviny léčili cukrovku
3 fotografie
Některé chyby už nelze vzít zpět. Přesně jako v případě Marka (49), u něhož se jí dopustili lékaři. Jeho úbytek váhy a vyšší hladinu cukru považovali za diabetes. Teď ale i kvůli jejich omylu bojuje o život s vážnou rakovinou slinivky.
Když loni začal pan Marek z Ústí nad Labem bezdůvodně hubnout, s jeho původními 140 kilogramy mohl být zdánlivě spokojený. Rázem měl o 10 kilo méně. Jenže váha padala rychle, zato stoupala hladina krevního cukru. „Nepustili mě ani pro věci do auta, abych cestou náhodou nezkolaboval,“ popsal Aha! reakci lékařů na pohotovosti, kam vyrazil. Skončil v litoměřické nemocnici, kde se doktoři shodli na neléčené cukrovce a rezistenci na inzulin. „Začali mě léčit. Když mi hladina cukru začala klesat, šel jsem domů. Žádná další vyšetření mi lékaři nedělali,“ řekl. Vše ale bylo jinak! I když po měsíci a půl celý zežloutl a opět jel na pohotovost, řešil se stále cukr. Správnou diagnózu zjistili až po dvou měsících od prvního vyšetření na gastroenterologii v Ústí nad Labem – odhalili závažnou rakovinu slinivky břišní.
Marek prošel chemoterapií, nádor mu odoperovali v Praze na Vinohradech. Letos v létě ale zákeřná nemoc udeřila znovu! „Potvrdily se metastázy v játrech a pobřišnici. Podle mého onkologa jsou to právě ty dva měsíce nesprávné léčby, které mi dnes chybí,“ uvedl Marek. Už ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není dlouhá. „Dnes vážím něco přes 70 kilogramů,“ popsal. Boj o život ale nevzdává. „Nejdůležitější je zaměstnat hlavu. Snažím se v rámci možností pořád dělat věci, které mě baví – peču pro rodinu, zajdu na kávu. Beru to, jak to je,“ uzavírá. Svým příběhem chce přispět k tomu, aby podobných ubývalo.
Naděje v kapce krve
„Rakovina slinivky břišní patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než 10 let,“ říká přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc Ondřej Urban. Hrozí i lidem jako je Marek: nepatřil do rizikové skupiny, v jeho rodině rakovinou nebo zánětem slinivky nikdo netrpěl. Pomoci včasné diagnóze by mohl test, který by měl z krve pacienta odhalit případné přednádorové změny. Ten nyní prochází klinickou studií. Skončí v roce 2027 a projde jí přes 400 lidí. „U pacientů s pokročilým stadiem rakoviny slinivky se průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku, včasně odhalení mohou žít až šestkrát déle,“ dodávají lékaři.
Starejte se o své tělo
Svým příběhem chce Marek apelovat na všechny lékaře i potenciální pacienty, aby mysleli na prevenci a její důležitost. „I kdybych jím pomohl jedinému člověku, je to pro mě přínosné,“ řekl. Zbystřit by měli hlavně ti, kdo trpí dědičnou formou chronického zánětu slinivky nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které jsou zároveň původcem nádorů prsů a vaječníků. V diagnostice pomáhá screeningový program, nyní je ale určen pouze lidem, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než 5 %. Rizikové osoby také mohou pravidelně absolvovat vyšetření magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií.
Víte, že...
...podle expertů ročně onemocní rakovinou slinivky břišní zhruba 2400 lidí a asi 2200 jí za stejné období podlehne? Odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění.
3 fotografie
