Ale vystoupením zdaleka nic nekončilo. Zpěvák se poté až do půlnoci věnoval svým přátelům a zejména fanynkám. „Ono je to zapotřebí. Jak na tom pódiu moc nemluvím, tak když jsem pak s těmi lidmi osobně, je to to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Popovídáme si, obejmeme se, podíváme se jeden druhému do očí, a když si potřebujeme něco sdělit, tak si to řekneme,“ vysvětloval.
A některé fanynky si stouply do fronty na Tomáše třikrát. Jiné mu donesly vlastnoručně upečené perníčky a taky mandle s karamelem domácí výroby. „Jsou od lidí, se kterými se dobře jako kapela známe. Ti byli na více koncertech, než jsme odehráli,“ smál se Klus, zatímco Tamara s dcerou odešla a nechala mu prostor pro jeho další „aktivity“.
Děti mě odsebestředněly, ze začátku to byl trochu masakr, líčí Tomáš Klus |
K mikrofonu však během jeho vystoupení nepřistoupil nikdo. Marně Tomáš lidi v sále povzbuzoval. „Je to taková novinka. Říkal jsem si, že kdyby někdo měl chuť něco říct, tak ať má tu příležitost. Zprvu jsem se bál, že do něj budou mluvit hlavně opilci, a pak jsem se v průběhu koncertu na to začal těšit. Ale nestalo se. Asi nebyli dost opilí. Budeme jim muset nalejvat dřív,“ smál se Klus, jehož turné putuje napříč republikou a v létě se přehoupne do festivalu na vinicích.
Další novinkou koncertů je sympatická akordeonistka Júlie Vajdáková v roli hosta. Zatímco plyšoví obří tygři, kteří leží na pódiu, jezdí s kapelou už léta. Vypadají, jako by dříve patřily Danu Nekonečnému, což ovšem Tomáš vyvrací.
„Kdepak, ale bylo by to krásné, protože já byl velký ctitel pana Dana. Tihle jsou ale odjinud. Jeden z nich s námi jezdí přes deset let. Dostal jsem ho v jihlavské zoo, když jsem tam křtil tygřici, které jsem dal jméno Cinta, což v sanskrtu znamená láska. A teď už máme plyšáky dva. O Vánocích si vždycky děti jednoho vezmou, ale na Nový rok nám pak někdo přinese nového. Takže takhle s námi kontinuálně jezdí,“ prozrazuje. Zatím je prý nikdy nikde nezapomněli. „V tom případě bychom ani nevystoupili. Bez sekuriťáků nehrajeme,“ říká v nadsázce.
Tomáš Klus a jeho dcera Josefína Klusová v seriálu Zoo (2023)
Zvláštní privilegia se dostalo tentokrát Klusově dceři Josefíně. „Moje děti s námi jezdí na koncerty docela dost, ale o víkendech. Kdežto Josefína mohla přijít, i když šlo o pracovní den a dokázat tak svým sourozencům, že je skutečně nejstarší a tudíž jí patří určitá privilegia,“ vysvětluje.
Když na ni ale začal z pódia mluvit, nadšená nebyla. „Viděl jsem, že zrudla. Tohle moje tajtrlíkování nemá moc ráda. Já to totiž dělám i jinde. Třeba v obchoďáku s Alfrédem. Když víte, že to někomu vadí, tak ho tím prostě zlobíte a pokřikujete na něj. A Josefína u toho rudne stejně jako moje maminka, když je na koncertě a mluvím o ní. Ale jinak si myslím, že je spokojená a šťastná. My se máme rádi,“ říká.
I když se Josefína otrkala během natáčení seriálu Zoo, ve kterém hrála s Tomášem, pořád je prý dost plachá. „Ona je taková vílí bytost. Pokud hraje divadlo nebo točí, chová se extrovertně, ale jinak je to pokorné dítě. Když byla na place, chodily za mnou dámy z maskérny a kostymérny a říkaly mi, jak je boží. Že za všechno poděkuje, slušně se zeptá... Jsem na ni pyšný,“ vyznal se Klus.
Dcera je celá Tamara, na to není co říct, hlásí Tomáš Klus |
Jak Josefína, tak Tomáš mají další filmové nabídky. Klus začne v dubnu točit film Milion. „Konečně budu hrát týpka, o jakém jsem vždycky snil. Nebude to žádný dobračisko a slušňáček, ale poloburan, i když ne úplný blbec. Jde o rodinnou komedii, která by měla ukázat i některé dramatické tóny našich rodinných životů,“ prozrazuje.
O jarních prázdninách měl s kapelou soustředění, ale dovolenou se svými třemi dětmi si stihl užít předtím. „Měli jsem to štěstí, že jsme měli koncert v Itálii a mohli tam zůstat, takže jsme tam byli s dětmi a lyžovali,“ vypráví. Samozřejmě cestovali autem. „Ano, pořád ještě nelétám. Ale je pravda, že doma je to čím dál víc na přetřesu, protože děti jsou smutné z toho, že jejich tatínek není tam, kde by chtěly, aby byl. Je to neustálý proces učení se, práce se sebou a přemýšlení o tom, jak může být člověk prospěšný,“ říká Tomáš, který se rozhodl šetřit životní prostředí.
Teď se vzdělává o oboru závislostí. „Čtu knížku V říši hladových duchů od Gabora Matého, která pojednává o závislostech. A je to velmi zajímavé čtení. Pro mě je Maté jedním z nejosvícenějších lidí, kteří nás můžou nějakým způsobem vzdělat v oblastech jako je vnitřní a vnější prožívání,“ říká.
„Nepíše jenom o drogové závislosti, gamblingu nebo alkoholismu, sám třeba přiznává, že je závislý na nakupování nosičů vážné hudby. A tvrdí, že závislosti jsou dost často vyprovokované traumaty, která si v sobě nosíme a že jimi jenom vyživujeme příšeru toho traumatu, místo toho, abychom se podívali na jeho příčinu,“ vypráví Klus.
„A já díky tomu, že s kapelou jedeme vlastně jakousi nekonečnou tour po věznicích, vím, že příčina je opravdu moc důležitá. Ti vězni jsou v podstatě nevymazlené děti. Takže v momentě, kdy budeme věnovat pozornost dětem, které nemají náruč, nebudeme muset řešit plné kriminály. Připravuji teď nový projekt, který se toho trochu týká,“ prozradil.
30. ledna 2024 |
