Vážení, čtenáři Blasku,

děkujeme, že jste sledovali přímý přenos posledního rozloučení s Vlastimilem Harapesem. 

Hezký zbytek dne. 

„Mám na Vlastu Harapese jen skvělé vzpomínky. Těch zážitků je moc, nejvíc si ho cením jako tanečníka, herce, který přinesl úplně nové taneční pojetí do divadla,“ řekl Blesku Jan Burian.

Od roku 1990 až do roku 2003 působil Harapes jakožto choreograf a ředitel baletního souboru Národního divadla, poté zde pracoval jako choreograf a baletní mistr.

Rakev s ostatky Vlastimila Harapese byla za zvuku fanfár vynesená z divadla. Okolo stojící hosté tleskali... V čele průvodu za rakví šel ředitel kapličky Jan Burian a další... Pohřební limuzína s rakví odjela po Národní třídě. Doprava byla obnovená. Lidé opustili divadlo...

„S Vlastou jsme se znal strašně dlouho, protože bydlel nedaleko hospody u krále Brabantského u Zámeckých schodů, kde jsem s mámou, která se vrátila z kriminálu, bydlel. Jsem rád, že jsem tady dneska byl a s Vlastíkem jsem se rozloučil,“ řekl herec Jiří Štěpnička. 

Národním divadlem se rozezněla státní hymna, hosté povstali. Po skončení se divadlem nesl dlouhý a hlasitý potlesk. Opona se pro baletního mistra naposledy zatáhla...

Rakev byla vynesena z divadla a umístěná do připraveného auta. Policie na 3 minuty zastavila dopravu. 

Divadlem se rozezněla píseň zpívaná Harapesem. Poté se slova ujal Jiří Suchý, který mu nabídl roli ve hře Prsten pana Nibelunga v Semaforu. „Oslovovali jsme se maestro. Myslel jsem, že to bude jednorázově, ale takhle jsme se oslovovali 10 let,“ pochlubil se Suchý. 

Suchý se přiznal, že chtěl loni Harapese oslovit do další role, ale už to nestihl. Slíbil si to, ale nestihl to. 

Slova se ujal Ondřej Kepka, prezident Herecké asociace. Zavzpomínal na dobu, kdy Harapes moderoval v Českém rozhlasu, a připomněl jeho taneční a filmovou kariéru. 

„My jsme se s Vlastíkem, jak mu všichni říkali, znali 60 let. Seznámili jsme se tady na bidýlku Národního divadla, kde jsme prostáli hodiny u tanečních představení,“ připomněl ředitel Taneční konzervatoře hlavního města Prahy Jaroslav Slavický. 

„Byl nejenom báječným tanečníkem, hercem, zpěvákem, ale i člověkem. Nikomu nezáviděl, nemusel, on byl vždycky nejlepší. Naposledy jsme se potkali 30. dubna na premiéře, popřáli jsme si všechno dobré, netušil jsem, že je to naposledy,“ dodal Slavický. „Děkujeme ti za všechny krásné zážitky, kterými jsi obohacoval náš život. Budiž ti země lehká, čest tvé památce.“ 

Jako první se slova ujal Jan Burian. „Řekne-li se balet, hned každého v České republice napadne Harapes,“ řekl ředitel Národního divadla. „Stopa, kterou v českém uměleckém světě zanechal, je nesmazatelná a hluboká. Krom nesporných uměleckých kvalit přivedla k tanečnímu divadlu i tisíce nových diváků." 

„Vlastimil Harapes se kromě taneční kariéry rozhodl rozvíjet i hereckou a filmovou,“ připoměl Burian a vyjmenoval jeho zásadní filmy - Panna a netvor, Skalpel, prosím, ale i komedii Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku.  

Harapes do poslední chvíle nechyběl na premiérách v Národním divadle a věnoval se charitativní činnosti. 

Přesně v poledne začal smuteční akt. Rodina a blízcí se do druhé řady usadili těsně před začátkem. První řada vždy zůstává prázdná. 

Obřad zahájil duet Vlastimila s exmanželkou Hanou Zagorovou Jen pár dnů. K rakvi se postavila čestná stráž z řad umělců. 

V hledišti byl i svatý otec Berka, který dal Vlastíkovi den před jeho smrtí poslední pomazání. Harapes naposledy vydechl v nemocnici na Karlově náměstí. 

K Národnímu divadlu proudili davy lidí. Čestnou stráž u rakve budou stát kolegové a kamarádi. Po skončení obřadu byla před budovou Národního divadla ve spolupráci s policií zastavena doprava pro vynášení rakve. 

Nad rakví promluvil generální ředitel Národního divadla Jan Burian, herec a zpěvák Jiří Suchý, ředitel Taneční konzervatoře Jaroslav Slavický a právě režisér Kepka.

Smuteční hosté pokládali květiny na kraj jeviště. Věnec poslal prezident Petr Pavel, ministr kultury Martina Baxa, nebo od Prahy 2. 

Na jevišti Národního divadla je už vše připravené. Katafalk s rakví je obložený věnci a květinami. Nad ním visí černobílá fotka Vlastimila Harapese a kousek od ní je projekce, kde se promítají jeho snímky z představení. Hlediště se pomalu plní...

Rozloučit se přišla i tanečnice a herečka Zora Ulla Kesslerová. S Harapesem hrála ve filmech Operace mé dcery, nebo Skalpel, prosím. 

Přišel i bavič Ivo Šmoldas, dcera Petra Hapky Petra, nebo herec Míla Mejzlík. 

Před 11. hodinou se ke kapličce začali trousit smuteční hosté, kteří chtějí Vlastíkovi dát poslední sbohem. Nechybí šéf Semaforu Jiří Suchý. 

I když se brány Národního divadla pro veřejnost otevřou před půl 12., pohřební služba už chystá pietní akt. Do zlaté kapličky již byla přinesena rakev s ostatky Harapese. 

Pozůstalí vybrali schránku z tmavého dřeva, ale byl to pro ně docela oříšek. „Rodina sháněla pro Vlastíka honosnější rakev, ale do standardních velikostí se nebožtík nevešel,“ prozradil Blesku zdroj z tanečníkova okolí. „Pan Harapes byl na tom zkrátka v závěru života fyzicky dobře, stále měl tu taneční muskulaturu a široká ramena,“ popsal zdroj, v čem byl zádrhel. „Nakonec pro něj vhodnou rakev, která bude na scéně zářit, sehnali,“ dodal.

Vlastimil Harapes byl dvakrát ženatý, ale přesto víc než 40 let žil s mužem, s básníkem Josefem Topolem (†80).

Jeho první manželkou byla herečka, režisérka a psychoterapeutka Elena Strupková (75). Druhou pak zpěvačka Hana Zagorová (†75). Svatbu měli v roce 1986 a k obřadu je motivovala především touha adoptovat si dítě. Hanička totiž kvůli vážné chorobě krve, kterou trpěla od 23 let, miminko mít nemohla.

Harapes byl dlouholetým sólistou a později i šéfem Baletu Národního divadla. V roce 2012 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet. Patří mezi legendy Národního divadla. V roce 2016 byl dokonce uveden do Síně slávy Národního divadla.

„Jako tanečník oplýval pohybovou elegancí, vytříbenou kulturou, muzikalitou projevu i hereckou suverenitou, oslňoval technickou bravurou s klidnou a neokázalou jistotou. Svým tanečním mistrovstvím a  charizmatickým jevištním projevem se trvale zapsal do srdcí několika diváckých generací. Díky velké šíři uměleckého záběru a talentu přispěl k popularizaci oboru,“ uvedlo o Harapesovi Národní divadlo.

Stal se také úspěšným filmovým a  divadelním hercem. Ztvárnil hlavní role ve filmech jako Markéta Lazarová, Den pro mou lásku, Panna a  netvor, Operace mé dcery, Wolfgang A. Mozart a Bolero. Objevil se i v televizních inscenacích Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, Dary hadího krále, Anynka a  Čert a v řadě dalších pořadů.

Dobré ráno, čtenáři Blesku,

dnes se naposledy rodina, kolegové a veřejnost rozloučí s baletním mistrem Vlastimilem Harapesem, který 15. května v 77 letech podlehl zákeřné rakovině. 

Národní divadlo bude otevřeno pro veřejnost již od 11:20, aby smuteční hosté mohli položit květiny a poklonit se u rakve. Samotný obřad začne ve 12 hodin a bude se konat přímo na jevišti.