16°C
V mnoha československých domácnostech se v úterý rozezněly nesmrtelné šansony Hany Hegerové. Nejinak tomu bylo také u Václava Hnátka, který se o její smrti dozvěděl v domě Tomáše Kluse. „On se přepnul do vzpomínkového módu a vyprávěl krásnou věc, jak byl hostem jejího koncertu v Národním divadle, když začínal. Prý seděl v zákulisí, byl nervózní a úplně se klepal. Kolem šla Hana Hegerová a záměrně řekla, že je strašně nervózní a nebude moci vylézt na pódium. Jakmile to zaslechl, tak to z něj spadlo. Ona prostě vytušila, že to na něj má sehrát tímto způsobem. Naprosto profesionálně ho zbavila trémy, což mi připadá fascinující,“ podělil se publicista o vzpomínku Tomáše Kluse.
Exotická Hegerová
Rodným jménem Carmen Mária Štefánia (Beatrix) Farkašová se narodila 20. října 1931 v Bratislavě a od roku 1957 začala zpívat v bratislavském Tatra revue. Odtud se dostala do pražského divadla Rokoko a už po pěti letech stála na prknech Semaforu, který podle Jiřího Suchého přerostla. Čím posluchače zaujala?
„Měla specifický výraz, působila malinko exoticky, obzvlášť v pražském prostředí. Vybírala si oproti jiným zpěvačkám odlišný repertoár, šansony. Včera jsem nad tím přemýšlel, ona je to vlastně evropská odpověď na blues. Je to trochu smutný, zároveň je v tom naděje, a když to srovnám s běžným popem, který tehdy existoval, tak to opravdu působilo jako z jiného světa,“ vysvětluje, čím tehdejší a dnešní posluchače zaujal její projev.
Vydřený úspěch
Na správné předvedení písní si ale zpěvačka dávala obzvlášť záležet a tvrdě cvičila, než vstoupila na pódium: „Pověstné byly její texty, v nichž si mnoha barvičkama podtrhávala pasáže, jakou barvou hlasu, projevem je má zpívat. Upřímně si myslím, že to dělá málokdo. Její projev byl ale opravdu vydřený,“ říká s velkou úctou Hnátek.
O Hanu Hegerovou byl podle publicisty velký zájem také v zahraničí a patřila k prvním československým hudebníkům, kteří uspěli mimo hranice Československa: „Myslím si, že zahraniční publikum zaujala tím stejným, čím tady. Mixem vtipu a nenápadné geniality. Vystupovala v pařížské Olympii, kde nemůže hrát ledajaký ,hejpočkej'. Očividně měla talent na jazyky, i když to sama skromně popírala. Stačilo, že uměla dobře vyslovovat, hned byla natolik uvěřitelná, že to i v zahraničí fungovalo,“ odhaluje úspěch Hegerové ve Francii nebo v Německu.
Odevzdala propisku a skončila
Přesto neměla doma na růžích ustláno a v dobách normalizace byla režimem stíhaná. Až v roce 1987 přišel další zlom, kdy natočila desku Potměšilý host s autorským duem Petr Hapka a Michal Horáček: „Nechci, aby to znělo hloupě, ale byla to její nejpopovější nahrávka, kterou natočila. Levandulová není šanson někam do baru, ale je to megahit jako kráva, s prominutím,“ rozvášnil se publicista a poodhalil, v čem mladší duo zpěvačce pomohlo: „Dali vyniknout jejímu hlasu a projevu v malinko jiných polohách, než by posluchač a ona mohli být zvyklí,“ zhodnotil nahrávku Hnátek.
Po sametové revoluci odehrála Hana Hegerová spoustu koncertů a v roce 2010 vyšla její poslední deska Mlýnské kolo v srdci mém. Tehdy se rozhodla, že již nechce pokračovat v hudbě a chce mít klid. Hnátek si jejího odchodu z jevišť velmi váží a oceňuje, že ne každý to umí: „Rozhodla se, že končí. Michalu Pekárkovi, zvukaři a producentovi, který s ní natáčel poslední desku, darovala svoji čtyřbarevnou propisku jako suvenýr na památku s tím, že už ji nebude potřebovat. A odešla do hudebního důchodu,“ dojatě prozradil publicista.
Jak obrovsky potěšil Václav Neckář Hanu Hegerovou na svém koncertě v osmdesátých letech, která další slavná zpěvačka se Hegerovou na začátku své kariéry nechala ovlivnit nebo proč její písně poslouchají všechny generace, si poslechněte od Václava Hnátka v Blesk Podcast:
Blesk Podcast: Úspěch Hegerové byl tvrdě vydřený. Texty vypadaly jako omalovánky. Blesk
