22°C
K vánočnímu období patří mimo jiné dárky a pohádky. Nová česká pohádka nazvaná NEJVĚTŠÍ DAR zahajovala jubilejní 60. ročník ZLÍN FILM FESTu, festivalu pro děti a mládež, a nyní po předpremiérách s tvůrčí a hereckou delegací vstupuje do kin. Po letech se na plátně setkávají Boleslav Polívka se svou dcerou Annou a ex-manželkou Chantal Poullain. Vedle známých jmen se láká i na to, že jde o lokální produkt: valašskou pohádku se slovanským božstvem. Marta Santovjáková Gerlíková, jedna ze dvou režisérek, má totiž za sebou dva ryze lokální snímky: Děda a Tehdy spolu. Spoluscenáristka a spolurežisérka Daria Hrubá snímkem celovečerně debutuje, předtím režírovala akorát záznam Tříkrálového koncertu!
Kritička Marie Barešová ovšem přísně soudí, že Největší dar představuje nevyužitý potenciál, což se týká jak krásně vypadajících vesnic, jimž není věnováno dostatek prostoru, tak božských postav. “Bohové jsou směšné figurky, nikoliv charismatické mocné postavy. Vyčnívá akorát laskavá a usměvavá Vesna a docela uvěřitelná Moréna, která je přísná a mocichtivá. Jinak je ve filmu božstvo jen proto, aby zde byly známé herecké tváře. Přitom uctívání slovanských bohů na Valašsku devatenáctého století je anachronismus!” Marie chválí silný motiv největšího daru, jímž je život sám, ale jinak pohádku považuje za zklamání… a nesmírný amatérismus. Sice se na HitHitu vybraly peníze na dokončení, a to víc než půl milionů korun, ale “snímek působí ploše televizně”.
Nesmlouvavá aklimatizovaná Pražačka Marie hodnotí valašskou pohádku Největší dar pouhými 20 %.
Možná přijde i Pierre Richard
5 000 000. Slovy: pět milionů. Korun. Tak vysokou částkou podpořil Státní fond kinematografie VÁNOČNÍ PŘÍBĚH, český pokus o Lásku nebeskou. Jenom pro srovnání z nedávno recenzovaných: drama Běžná selhání a komedie Grand Prix získala podporu dvojnásobnou (deset milionů), Hranice lásky srovnatelnou (pět milionů). Film měl být původně uveden do kin již koncem loňského roku, ale COVIDová situace nebyla příznivá, a tak teď plní kina. Láká na hvězdné obsazení: Karel Roden, Jiřina Bohdalová, Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Jana Plodková, Hynek Čermák, Jaroslav Plesl, Anna Fialová, Vladimír Polívka, Veronika Žilková, Pierre Richard… V tuzemsku jde navíc pomalu o zavedený zvyk, že jsou uvedené snímky koncem roku, zasazené do vánočního anebo silvestrovského období a vyskytují se v nich známé tváře nebo alespoň hlasy. Po Pohádkách pro Emu, Křídlech Vánoc, Vánočním Kameňáku, Poslední aristokratce, Šťastném novém roku a Ženské na vrcholu je zde Vánoční příběh.
Být ale nemusel, míní Marek. "Je to film, který začíná výčtem sponzorů a partnerů. Je to film, jehož první titulek avizuje producenta, nikoliv režisérku nebo scenáristku. Je to film, v jehož úvodních titulcích je uveden Pierre Richard, který na konec přijde - jako odměna, že člověk dvě hodiny vydržel. Je to film určený lidem, kteří si jednou za rok zajdou do kina a chtějí předem vědět, do čeho jdou, což jim název avizuje dostatečně,” uvádí, co očekávat a na co se připravit. Ve snaze být svátečně pozitivní říká, že “Vánoční příběh je lepší než Vánoční Kameňák a v kontextu filmografie Ireny Pavláskové, režisérky a spoluscenáristky, jsou její předchozí počiny jako Bestiář, Zemský ráj to na pohled a Pražské orgie horší.” Marek hlavně nechápe, proč tohle režírovala a spolunapsala Irena Pavlásková, která začínala studiemi patologických vztahů, které odhalovaly patologie komunistické a post-komunistické společnosti (Čas sluhů, Čas dluhů, Corpus Delicti). “Ve Vánočním příběhu se postavy podvádí, lžou si, jsou k sobě násilné, jako je tomu v jiných snímcích Ireny Pavláskové, ale pak se k sobě začnou chovat hezky, protože… Vánoce?”
Marek došel k závěru, že Vánoční příběh je film (nebo tak něco), a jako takovému uděluje vstřícných 30 %.
Intimita, hulení, ezo a láska.
A PAK PŘIŠLA LÁSKA… je druhým letošním českým snímkem (po Hranicích lásky), který je zaštítěn manifestem Nové české intimity. Skupina tvůrců a tvůrkyň (Šimon Holý, Tomáš Winski, Tereza Vejvodová) v něm deklaruje, že se chce zaměřit na současné společenské problémy a opomíjená témata, utvářet nové formy bez napodobování cizích filmů, naopak čerpat ze zdejší tradice. Šimon Holý, režisér A pak přišla láska…, ve svém textu Tady a teď, zveřejněném na webu Novyfilm.cz, zejména kritizuje produkční a distribuční prostředí i nedostatečnou reflexi v médiích s dosahem. Prvotinu Zrcadla ve tmě si z velké části financoval sám, uvedl ji i svůj druhý počin A pak přišla láska… na áčkovém festivalu v Karlových Varech. Zájem v zahraničí ovšem není, agentům zodpovědným za koupi anebo uvedení na různých přehlídkách vadí motiv spojený s ezoterikou, protože ten je příliš specifický pro Českou republiku jako jednu z nejvíce ateistických zemí na světě, ve které lidé chtějí věřit aspoň něčemu.
Podle Marie je Holého druhotina “film, kterému dominují ženy: je důležité, jak komunikují, jak přemýšlí, v jaké pozici jsou v tzv. západní společnosti. Všechny čtyři herečky - Pavla Tomicová, Sara Venclovská, Tereza Hofová, Eliška Soukupová - jsou navíc uvedeny jako spoluatorky scénáře, který je výsledkem dlouhých diskuzí s nimi a improvizací na natáčení.” Marie i Marek se shodují na ocenění stylu: “Autentické dialogy anebo monology; sevřenost místa a děje v podstatné části snímku; dlouhé záběry, u nichž někdo přemýšlel, kam umístit kameru; práce s barvami vyjadřující rozpoložení postav anebo vztahy mezi nimi; potlačení anebo absence doprovodné hudby…”
Výčet by mohl pokračovat, ale mají i výtky. Marie měla problém se “zarámováním úvodní a závěrečnou scénou na marketingovém výzkumu s předvybranou skupinou žen, protože obě pasáže na ni působily zcizujícím dojmem, jako nepatřičný product placement generálního partnera filmu”.
Marek si zase myslí, že i když manifest(y) přitáhly pozornost, spíše škodí, protože A pak přišla láska… nepředstavuje moc velký posun v tématu. “V podstatě jde o Samotáře po dvou dekádách, akorát jsou to tentokrát SamotářKY. Sympatická je tak převládající ženská perspektiva, která na známé umožní nahlédnout jinak. Dochází se ale ke stejnému poznáním jako v generačním kultu Davida Ondříčka a Petra Zelenky: hulení tady nemá dostatečně vybudovanou tradici; kdyby se více hulilo, bylo by všem lépe. K tomu se akorát přidává nový poznatek, že není nutně třeba utvářet heterosexuální vztahy, protože na prvním místě by měla být sebeláska, vědomí vlastní hodnoty.”
Marek a Marie se shodují, že A pak přišla láska… je nejlepším z nových českých kinofilmů a shodují se i na hodnocení 80 %.
Ve vid/podcastu Kulový Blesk bylo probráno mnohem víc. Chcete vědět, jak na tom jsou studentské snímky (pásmo Phim Viet Nam, krátkometrážní Ostrov svobody)? Na jakou klubovku (dokumentární Srdce dubu, spirituální Zapomenutá země) jít do jednosálového kina? A jak obstálo žurnalistické, na Oscara si myslící drama Když promluvila o novinářkách píšících o sexuálním predátorovi Harvey Weinsteinovi? Pak si poslechněte/zhlédněte vid/podcast Kulový Blesk!
Kulový Blesk: Rodina Polívkových se sešla v laciné pohádce. Kaiser rozvrací Vánoce pdc,klb, Marek
- bohyně smrti starých Slovanů byla vždycky jenom MORANA.
