V druhé polovině osmdesátých let vyhrál film o znevýhodněném Otíkovi (János Bán), na nějž dohlíží řidič náklaďáku Pávek (Marián Labuda), spoustu cen. Dostal dvě ceny na festivalu v Montrealu, a dokonce byl nominovaný na Oscara. „Před tím, než měla Vesničko má středisková cestovat na Oscara, tak z Maďarska získala speciální cenu. To jen pro jistotu, aby ve východním bloku obdržel film cenu dřív než tu západní, americkou, i když ji nakonec nezískal,“ říká s nadsázkou Marek Slovák.

Video
Video se připravuje ...

Kulový Blesk: Vesničko má středisková je zastaralá a nekorektní, říkají kritici pdc, klb, Marek

V Československu se stal Menzelův počin ihned velice populární. „Od premiéry v polovině roku 1986 až do konce následujícího roku ten film vidělo přes 3 miliony skoro 700 000 diváků. Do konce roku 1995 ten film zhlédlo na 4 miliony skoro 430 000 diváků. V osmdesátých letech to na návštěvnosti překonalo dokonce E.T. mimozemšťana a Vetřelce,“ přidává filmový kritik, jak se kultovnímu snímku dařilo. Stál tehdy 6 milionů československých korun a natáčel se celkem 45 dní.

Domácí násilí a stereotypy

Podle kritiků má snímek velmi jednoduchou zápletku, kdy Pražané chtějí získat od mentálně znevýhodněného Otíka jeho chalupu a výměnou by ho přestěhovali z jeho vesnice do Prahy. Rozhodnutí leží na jeho kolegovi Pávkovi, který se na něj zlobí a nechce mu již pomáhat. Podle filmové kritičky Marie Barešové Vesničko má středisková z dnešního pohledu již není aktuální.

Režisér Jiří Menzel si podle ní s oblibou vybíral jako předlohu knihy Bohumila Hrabala, kterého se scénáři Zdeňka Svěráka spojuje lehkost humoru a jeho epizodičnost, či soustředění na nevýznamné postavičky. Prostřednictvím těchto postav je pak příběh jednoduše vyprávěn. „V Menzelově interpretaci navíc spolehlivě nechybí šovinismus, zesměšňování minorit a handicapu nebo dokonce legitimizace domácího násilí, což se objevuje tady nebo i v Postřižinách,“ vyčítá snímku Barešová. Dodává, že tento způsob humoru „už je prostě vrcholně nekorektní, zastaralý. A za mě až teda velmi nevkusný, takže moc asi pozitivního o tomhle filmu neřeknu“.

Marek Slovák si zase všímá toho, jak se ve snímku opakuje motiv boje města a vesnice. „Otík je tam prostě podle mě jenom taková záminka pro opozici mezi vesnicí a městem, což je pro českou kinematografii a československou kinematografii typické už od prvorepublikové doby,“ myslí si. Otík dle něj nemá větší roli, a ačkoliv snímek je o jeho osudu, tak Otík slouží k tomu, aby se skrze něj vyjevovaly charaktery ostatních postav.

„Já si osobně myslím, že ten film není až takový zázrak ani konstrukčně, protože je to velmi epizodické, postavené jako celovečerní vyprávění jenom na rozhodnutí té jedné postavy, kterou ztvárňuje Marian Labuda. Jinak to mají být takové jako črty ze života nebo jako by ze života,“ říká na závěr filmový kritik.

Celou jejich analýzu Vesničko má středisková nebo hodnocení nejnovějšího dílu série Rychle a zběsile, si můžete poslechnout zde:

Fotogalerie
11 fotografií