Pokračuje soud s pohraničníkem: Jak to bylo s rozkazy?
Za komunistického režimu byl Jan M. (90) zástupce náčelníka pohraniční stráže. Nyní je obžalován ze spoluodpovědnosti na poranění 11 lidí a smrti dalších tří, kteří se snažili překročit státní hranice. Proces s bývalým komunistickým pohlavárem včera pokračoval u Obvodního soudu pro Prahu 1 i bez jeho přítomnosti výslechem svědků.
Jako první svědčil Miroslav O., který v 80. letech informoval vojenské vedení o zákonech a nařízeních. S obžalovaným byli občas ve styku. Rozkazy pohraničníkům vydával generál Anton Nemec (1929 – 2004) a obžalovaný Jan M. je prý pouze připodepisoval, protože pak musel dohlížet na jejich plnění. Při dotazu na funkci pohraniční stráže citoval svědek Gustáva Husáka: „Nedovolíme žádné volné tanečky na státní hranici,” k čemuž dodal, že pohraničníci byli nuceni využívat všech prostředků, aby úkol splnili.
Střelba na hranicích ale podle něj podléhala zákonu „Napřed zavolat stůj, pak vystřelit do vzduchu a teprvé poté střílet a pokud použít zbraně, měli jsme úzus, že do nohou,” popisoval, jak to chodilo. Že Československo podepsalo pakt, který garantoval občanům svobodu pohybu, nevěděl. „K nám se tohleto nedostalo,” prohlásil. Ba dokonce ani netušil, na čí popud se užívali samostatně útočící psi (SUP). Jeden ze tří usmrcených, pro které je obžalovaný souzen, byl totiž roztrhán psy.
Bývalý náměstek ministra vnitra Stanislav N. (83) soudu sdělil, že obžalovaného vůbec neznal a o střelbách na hranicích tehdy nevěděl. „Dozvěděl jsem se teprve poté, co jsem byl dávno v civilu, že dokonce i za mého působeni tam došlo ke dvěma nebo třem zákrokům se střelbou.“ Zodpovědnost měli prý velitelé daných úseků. Závěrem svědkyně obžaloby badatelka Neela W. soudu předložila výsledky výzkumu, které, co se týče zodpovědnosti, ukazují na obžalovaného Jana M., jemuž žaloba navrhuje dvouletou podmínku, přičemž podle zákona mu hrozilo dva až 10 let vězení. Soud bude pokračovat koncem října.
Čára smrti
O míře blahosklonnosti a socialního cítění tehdejšího komunistického režimu vůči vlastním lidem nevypovídalo nic výmluvněji než s jakou zaťatostí bránil Čechoslovákům emigrovat za demokracií. K tomu účelu byla postupně podél hranic západního Německa a Rakouska vybudována hráz strážných věží propojených ostnatým drátem a v nich nasazena Pohraniční stráž, jejíž příslušníci se zbraní v ruce jedné a řemenem s vlčákem cvičeným na povel »Trhej!« v té druhé měli za dobu trvání režimu zabít přibližně 280 lidí-narušitelů při přechodu hranice na západ.
Revanš po 30 letech
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v listopadu 2019 zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše (1922 – 2020), bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala (1924 – 2023) a exministra vnitra Vratislava Vajnara (1930 – 2023) kvůli zneužití pravomoci kvůli používání střelných zbraní na československých hranicích. Jakeš ale zemřel. U Štrougala dospěli znalci k závěru, že není schopen pobrat obsah a smysl úkonů trestního řízení ještě před jeho odchodem na věčnost.
