Při zemětřesení mu popraskaly zdi a pojišťovna: Otřesy byly slabé
3 fotografie
Praskliny na podlaze a zdech. Pan Rudolf Kovařík (57) ze Šindelové na Sokolovsku má po prosincovém zemětřesení dům samou trhlinu. Pojišťovna ale tvrdí, že chvění bylo slabé a proplatit opravu nehodlá.
Otřesy, které se Karlovarským krajem prohnaly loni na začátku prosince, měly sílu 3,1 stupně Richterovy škály. Pan Kovařík ho na vlastní kůži pocítil poměrně znatelně. „Praskliny mám na několika místech na fasádě i na podlaze. Likvidátor sám uznal, že je vidět, že jsou čerstvé. Přesto mi pojišťovna poslala zamítací stanovisko k mé žádosti o proplacení škod,“ je rozhořčený Kovařík.
Podle společnosti bylo totiž zemětřesení příliš slabé. „Vycházíme z pojistných podmínek, které u zemětřesení definují, že právní nárok na pojistné plnění vznikne tehdy, bude-li prokázáno, že nastalo zemětřesení o síle alespoň 6. stupně makroseizmické intenzity. To v tomto případě nebylo,“ vysvětluje postup pojišťovny Kooperativa její mluvčí Milan Káňa. Podle jeho slov vychází společnost z toho, že při nižších stupních zemětřesení se na majetku poškození neobjevují. „Pokud ano, jde zpravidla o stavební vadu, jejíž projev postrádá nahodilý charakter,“ doplňuje.
Naděje od státu
„Když je to takto smluvně ošetřeno, bude po právní stránce složité domoci se od pojišťovny plnění. Pokud by intenzita zemětřesení dosahovala téměř uvedené hodnoty, pak bych zkusil na pojišťovnu zatlačit. Odchylky v řádu desetin by měly být tolerovány,“ soudí o situaci zkušený advokát Jan Černý. Zároveň vidí i jinou možnost, jak se domoci financí na opravu škod. „Vůbec bych se nebál obrátit se na stát, na ministerstvo financí, které v konkrétních případech může vypomoci,“ dodává Černý.
Víte, že...
...makroseizmická intenzita se používá k vyjádření účinků zemětřesení na daném místě? Existuje několik stupnic, pro každý stupeň existuje výčet charakteristických dopadů zemětřesení na osoby, budovy a na krajinu.
3 fotografie
