19°C
Nechtěl jste, po vzoru tatínka, stát raději před kamerou?
„Vůbec ne, z kamery mám trochu strach. Nepovažuji se za exhibicionistu v dobrém smyslu slova, k herecké profesi mám velký respekt, ale vždy mne zajímala produkce, a té bych se rád držel.“
Většina lidí zná profesi režiséra, ví, co dělá kameraman, ale na co je vlastně producent?
„Producent je ten, který je na samém počátku vývoje a následné výrobě, řeší finance, rozpočty, žádosti, smlouvy, komunikuje s partnery, upravuje a nastavuje harmonogramy výroby, kontroluje všechny složky tak, aby projekt vznikl v požadovaném termínu. Je to takový systémový integrátor, který nastavuje procesy výroby od začátku až do konce a za vše zodpovídá. Řeší problémy, které ještě nenastaly a nastat by mohly. To je pouze ve velké zkratce řečeno.“
Bylo vám při natáčení Anatomie zrady někdy úzko? Přišly problémy?
„Každý natáčecí den byl velmi náročný, na české poměry se jedná o velký TV výpravný projekt mající opravdu evropské parametry. Štáb byl velmi početný, nic jsme nepodcenili. Příprava i realizace byla brilantní a mé poděkování patří za obrovské nasazení všem. Některé situace byly opravdu složité a problematické, přesto jsme je řešili v předstihu, aby nás nic nepřekvapilo.“
Můžete to upřesnit?
„Jednalo se hlavně o zajištění natáčení v konkrétních, historických lokacích, které jsou pro nás české producenty do budoucna díky velkému zastoupení zahraničních produkcí už prakticky finančně nedostupné. Některé jsme tak museli vypustit a nahradit levnějšími, nicméně je jich menšina a pro diváka se otevře protektorátní Praha, jakou ještě neviděl.“
Vím, že jste si tu dobu pečlivě nastudoval. Čím vás bere právě postava Emanuela Moravce?
„Zasluhuje hlubší historické zhodnocení, samotné téma českého fašismu a kolaborace je zmapováno paradoxně nejhůře. Emanuel Moravec je fascinující postavou nejen díky svému přerodu z oddaného demokrata ve vůdčí postavu českého nacionálního socialismu nejhrubšího zrna, ale především pro jeho neobyčejný talent jasně a poutavě formulovat myšlenky, ačkoliv byly jakkoliv zhoubné.“
Prý ho znali i po Evropě?
„Překlady jeho knih najdeme ve francouzské Sorbonně, v Německu, Rakousku, Holandsku a jiných zemích. Nacisté si jeho talentu byli vědomi. Pokud jsme se vyrovnali s komunistickou minulostí, je na čase se paradoxně vyrovnat i s minulostí nacistickou, protože Moravcův vliv určitě nebyl tak zanedbatelný, jak se někteří historici snaží uvádět. Měl tu řadu stoupenců, lidí, kteří jeho myšlenkám opravdu uvěřili. Nejen proto na něj byl v Londýně připravován atentát, který se paradoxně nezdařil.“
Nač by si měli diváci dát při sledování největší pozor, co je podle vás ve filmu nejzajímavější?
„Kamera, výprava, herecké výkony, triky, hudba … Skladatel Michal Novinski vytvořil opravdu mistrovské dílo. Nicméně film funguje jako celek a neexistuje pasáž, kterou bych chtěl nějak pozvednout na úkor ostatních. Snad výkon německého herce André Hennickeho, který roli K. H. Franka zahrál opravdu s mrazivou přesvědčivostí.“
Jak se vám podařilo získat pro postavu prezidenta Edvarda Beneše velice opatrného Viktora Preisse?
„Společným úsilím, Viktor Preiss je báječný herec a velmi vnímavý člověk, kterého zajímá, o čem film bude, velmi pečlivě čte scénář a je pravdou, že nebere vše, nakonec jsem velmi rád, že na nabídku ztvárnit prezidenta Dr. Edvarda Beneše kývl.“
Na co si brousíte zuby nyní?
„S Lucií a Pepou Konášovými máme rozpracovány dvě látky. Jedna se týká adaptace románu Egona Evína Kische Pasák, z období pražské asanace a druhá se špionážního dramatu z období 60. a 80. let, o kterém nemohu prozradit více. Ale pokud se zadaří, mají se diváci na co těšit.“
Dvoudílný film uvede ČT k 75. výročí osvobození 26. 4 a 3. 5. 2020, vždy ve 20:10.
