Byl podzim roku 2009, seděly jsme spolu tak jako dnes a vy jste poprvé promluvila o tom, že vám lékaři našli nádor. Pamatujete?
Úplně mi teď přeběhl mráz po zádech.
Pořád si vážím toho, že jste mi tehdy dala první rozhovor, tedy důvěru. Máte pocit, že to bylo nedávno, nebo v pravěku?
Je to dávno a zároveň to od té doby bylo stále všudypřítomné. V některých obdobích jsem si na nemoc téměř nevzpomněla, byl to odžitý příběh s dobrým koncem. Ale pak se to najednou podělalo znovu a to už bylo všechno jinak.
Už jsem nějaké žádosti o ruku dostala, tak možná je ten čas. Asi bych se nechtěla vdávat v šedesáti.
