Britská panovnice celý svůj život zasvětila službě monarchii a byla nesmírně populární. Podnikla stovky zámořských cest, z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu britské koloniální říše, vstupu své země do Evropských společenství i jejímu vystoupení z Evropské unie v lednu 2020. Zažila první rakety ve vesmíru i příchod internetu. A celou tu dobu stála v čele své země jako symbol její stability, jako pevná a bezúhonná panovnice.
A přitom původně vůbec vládnout neměla. Narodila se 21. dubna 1926 jako nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a její otec byl tehdy až druhým v následnické linii. V prosinci 1936 však abdikoval jeho bratr Edward VIII., aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.
Zpráva o náhlé smrti jejího milovaného otce, krále Jiřího VI., Alžbětu zastihla 6. února 1952 v Keni, na cestě po Asii a Africe, kterou podnikla spolu se svým manželem Philipem namísto churavějícího krále. Ihned se vrátila domů. „Vypadá jako holčička a stala se královnou,“ psal tehdy britský tisk o té osudové chvíli. Korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství 2. června 1953 se stala první korunovací, přenášenou v přímém televizním přenosu.
Královna Alžběta II. (ještě coby princezna) na portrétu k 21. narozeninám z Natal National Parku v Jihoafrické republice (21. dubna 1947)
A princ Philip musel odejít od námořnictva, aby ji mohl doprovázet při reprezentačních povinnostech. Stál jí věrně po boku od roku 1947, kdy se vzali, až do své smrti v dubnu 2021. Měli spolu čtyři děti, Charlese, Annu, Andrewa a Edwarda. V roce 1996 se Philip s Alžbětou podívali i do Česka, princ si mimo jiné se zájmem prohlédl hřebčín v Kladrubech.
V politice si panovnice zachovávala striktní neutralitu, přesto byla považována za důležitý svorník jednoty země. Její věta před skotským referendem o nezávislosti v září 2014, že doufá, že voliči pečlivě zváží budoucnost, kterou navíc pronesla ve svém skotském letním sídle, byla pokládána za signál, že si královna odchod Skotska nepřeje.
„Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství,“ prohlásila panovnice v projevu u příležitosti zlatého jubilea v roce 2002. V tom roce také zemřela její sestra, princezna Margaret. Dosavadní rekord v délce vládnutí, který stanovila její praprababička královna Viktorie, překonala Alžběta II. v září 2015. Loňské platinové jubileum královna jako tradičně slavila v červnu.
In marking the first anniversary of Her late Majesty’s death and my Accession, we recall with great affection her long life, devoted service and all she meant to so many of us.
I am deeply grateful, too, for the love and support that has been shown to my wife and myself during this year as we do our utmost to be of service to you all.
- Charles R.
Nejednu těžkou chvíli připravila královně její rodina, a to i v posledním období jejího života. Loni v polovině ledna musela odebrat svému synovi Andrewovi, který býval označován za její nejoblíbenější dítě, vojenské tituly a královské záštity kvůli skandálu kolem údajného sexuálního zneužití. Andrew se poté dohodl s Američankou Virginií Giuffreovou na mimosoudním vyrovnání, podle médií patrně za miliony dolarů. Žena tvrdila, že princ ji několikrát sexuálně zneužil, když jí bylo 17 let.
Vojenské hodnosti a další patronáty vrátil v únoru 2021 Alžbětě II. i její milovaný vnuk, princ Harry, po svém rozhodnutí zřeknout se společně se svou manželkou Meghan královských povinností v lednu 2020.
Vůbec nejtěžší byl pro královnu patrně rok 1992, čtyřicátý rok na trůně, který sama označila za „annus horribilis.“ Po sérii skandálů a rozpadu manželství jejích tří dětí následoval v listopadu toho roku ještě požár královského hradu Windsor. A v prosinci oznámil prvorozený princ Charles, následník trůnu, a jeho manželka Diana odloučení. Dopis, kterým Alžběta II. v prosinci 1995 vyzvala Charlese k rozvodu s Dianou, patřil údajně k jejím nejtěžším státnickým krokům. Pár se rozvedl půl roku nato. „Horké chvilky“ jí připravili i další členové královské rodiny, třeba její „bohémská“ sestra Margaret.
In loving and everlasting memory.
Her Majesty Queen Elizabeth II, 21st April 1926 – 8th September 2022.
© Royal Collection Trust / His Majesty King Charles III 2023
Život panovnice jedné z nejmocnějších zemí světa odjakživa provázel silný smysl pro povinnost. Stisk její ruky byl prý překvapivě pevný. Milovala psy a koně, ráda jezdila na vyjížďky krajinou. Za svůj život odchovala víc než 30 psů svého nejoblíbenějšího plemene corgi.
Britové ctili svoji královnu jako symbol monarchie a popisovali ji jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítala, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí. I v této poloze ji zachytil oceňovaný seriál streamovací společnosti Netflix s názvem Koruna z let 2016 až 2021. Královně se podle médií docela líbil, i když popisy některých událostí byly podle ní „přehnaně dramatizovány“.
Královna Alžběta II. na jednom z posledních snímků (Balmoral, 6. září 2022)
Poslední dny svého života strávila Alžběta II. na svém sídle ve skotském Balmoralu, kde loni 6. září netradičně jmenovala i novou premiérku Liz Trussovou. Další den odložila schůzku se svými poradci z takzvané královské rady, protože lékaři jí doporučili odpočinek, a 8. září zemřela. Rakev s jejími ostatky byla poté převezena do Edinburghu, kde se s ní mohli lidé rozloučit, a poté letecky přepravena do Londýna, kde byla vystavena ve Westminsterském paláci až do státního pohřbu. Ten se odehrál 19. září v londýnském Westminsterském opatství za účasti 2 tisíc státníků, monarchů a dalších osobností. Poté byla rakev s ostatky Alžběty II. uložena do krypty v kapli svatého Jiří na královském hradě Windsoru.
V Evropě překonal délku vlády královny Alžběty II. v historii pouze francouzský král Ludvík XIV., přezdívaný „král Slunce,“ který vládl od svých čtyř let až do své smrti, tedy více než 72 let (1643 až 1715).
SPECIÁLBritská královská rodina  |
1. srpna 2013 |
