K vaření se Roman Vaněk dostal později. Původně byl fotograf, potom se živil jako obchodník a cestoval po světě, především do Číny a Brazílie. „Obchodoval jsem s botami. Vždycky jsem nakoupil a prodal, nakoupil a prodal,“ vzpomíná.
„A jak to jídlo šlo stále vedle mě, tak jsem se jednou vrátil z Brazílie a moje báječná žena Janička říká: ‚Hele, babička našla ve Vlastě nebo v Květech, já už nevím kde, zprávu, že Jirka Štift, tehdejší šéfkuchař legendárního Alcronu, pořádá kurzy vaření.‘ A v tu ránu jsem si řekl ježišmarjá, to já potřebuju!“ prozradil Vaněk, jak začal chodit na kurzy.
S manželkou potom založili Pražský kulinářský institut, tedy školu vaření pro širokou veřejnost. „Já vás nenaučím vařit, ale udělám všechno pro to, abyste vaření porozuměl. To je daleko důležitější než to, že tam zamícháte slepičí polévku,“ popisuje princip kurzů v jejich škole.
Mají i speciální kurz na to, jak jídlem uchvátit ženu. „Největším hrobem nás mužů v kuchyni je naše vlastní fantazie. Vážně. Chlap v kuchyni, to dokáže být průser. Nicméně, já říkám, pánové, budeme dělat například lehce pikantní omáčku, sexuálně pikantní omáčku, milostně předehrovou pikantní omáčku,“ vysvětluje.
Na jídlo myslíme víckrát denně než na sex, říká Roman Vaněk |
Pro restauratéry a lidi v gastronomii má pak jedno základní pravidlo. „To, že dnes přijdete ke mně do kurzu nebo do hospody, je fajn, jste peněženka, nosítko peněz a já udělám vše pro to, abyste se vrátil. Čili já už na vás budu do smrti hodný,“ vysvětluje postoj, jaký by měl zaujmout každý, kdo chce v gastronomii podnikat.
