Stejně nic neututlám
Pocházela z Nové Paky, měla dvě starší sestry. O tátu přišla, když jí bylo devět, a občas mluvila o tom, že se jí na jednu stranu i ulevilo, protože otec se na ní dopustil násilí. Byla pověstná tím, že o všem, co prožila, mluvila naprosto otevřeně. „K čemu by bylo něco až moc tajit? Stejně spoustu věcí neututlám,“ říkala a dodávala, že jí otevřenost častokrát otevřela dveře k lidem. Někteří jí děkovali za to, že popsala své pocity či cestu z nepříjemností a neštěstí, a tím jim pomohla.
Vyběhl za mnou Jirka Suchý a řekl mi, že mě berou. Měla jsem takovou radost, že jsem ho objala, a on, jak to nečekal, upadl a já na něj.
