Jsem v depresi a nevím proč. Každý den je pro mě jako pod mrakem. Nic mě netěší ani nebaví

Jsem v depresi a nevím proč. Každý den je pro mě jako pod mrakem. Nic mě netěší ani nebaví
Řada lidí by si v mé situaci řekla, že vede spokojený život. Mě se však nedaří najít v něm téměř žádná pozitiva, a pokud ano, nemám z nich vůbec radost. Dá se mi nějak pomoci?

Úspěch v životě nedokážu ocenit

Můj život by mi asi spousta lidí mohla závidět. Mám kolem sebe spoustu přátel, přičemž řadu z nich přitom můžu označit za osoby mně skutečně blízké, a tedy jako moji druhou rodinu. S rodiči se mi po dlouhé době podařilo nastolit pohodu a zdravý vztah. Ve škole se mi daří – nepatřím mezi nejlepší, ale nemusím se příliš snažit, abych většinou předmětů proplul – a zdá se, že se mi podaří najít si i práci svých snů. Přesto všechno nejsem šťastný. Proč?

Jsem single, ale přesto si nemyslím, že je to podstata mé deprese

Když pátrám ve svém nitru, dokážu tvrdit, že by mi mohla chybět přítelkyně. Asi před dvěma měsíci jsem si prošel rozchodem. Nešlo o nijak osudový vztah a má ex mi nijak nechybí, avšak mít někoho po svém boku vás zkrátka tak trochu naplňuje. Přesto mi připadá, že si touhu po vztahu pouze namlouvám, abych své depresivní stavy nějak odůvodnil.

Neumím se těšit na nové zážitky

Letos mě čeká měsíční výměnný pobyt v zahraničí. Podívám se do Norska, což je místo, kam jsem toužil vycestovat už léta. Nyní mě to prakticky vůbec nenaplňuje. Mou „neradost“, dá-li se to tak nazvat, umocňují mí kamarádi, kteří se mě snaží přesvědčit o tom, jak skvělý výlet to bude. Nedokážu zkrátka najít sebemenší důvod k radosti.

Poslední týdny však po škole mám chuť se tak akorát svalit do postele
Poslední týdny škole mám chuť se tak akorát svalit do postele | Zdroj: tommaso79 / Shutterstock

Dříve jsem býval pozitivní

Abyste si nemysleli, že tyto pochmurné, neveselé myšlenky mám již dlouho, měl bych dodat, že tomu tak nebývalo vždy. Je pravdou, že jsem dříve nebyl nijak zvlášť sociální člověk. Představte si mě jako toho kluka, co tráví spoustu času u videoher a o lidi se moc nezajímá. Postupně jsem však na sobě začal pracovat a dostal se do té fáze života, kterou by zkrátka jiní nazvali jako ideální. Kromě pár kil navíc mě tak prakticky nemá co tížit.

Poslední týdny však po škole mám chuť se tak akorát svalit do postele, občas zapnout hudbu nebo si pustit film a nic nedělat. Uvnitř mě přitom svírá nepříjemný depresivní pocit, kterého se nedokážu zbavit.

Jak z toho ven?

Deprese jako taková je klinický pojem, který je vysvětlován hormonální nerovnováhou, jež se projevuje vážnými psychickými problémy. Zpravidla ne každý, kdo tvrdí, že trpí depresemi, jimi skutečně trpí. Přesto však nelze negativistický pohled na svět a neschopnost najít v něm radost brát na lehkou váhu.

Univerzální recept na spokojenost neexistuje, přesto však lze těmto lidem pomoci najít v životě štěstí. Nemusí se přitom jednat o žádné drastické změny. Pouhá změna jídelníčku, omezení času na sociálních sítích či studená sprcha dokáží do krve vyplavit dopamin, který je důležitou signální molekulou doprovázející pocit blaženosti. Pochopitelně pak pomáhá i seberealizace prostřednictvím koníčka, ve kterém najdete nový smysl života. Dejte šanci těmto malým změnám, které rozproudí ty velké, a postupně zjistíte, že svět okolo vás není tak šedý, jak se vám na první pohled může zdát.

Článek se zakládá na příběhu zaslaného naší redakci. Redakce tento zaslaný text pouze upravuje, nezasahuje do jeho stylu a nemění význam. Jelikož chráníme soukromí našich čtenářů, neuvádíme originální jméno autora a změněna jsou i jména uvedená v článku. V případě, že se s námi chcete podělit o váš životní příběh nebo zkušenost, neváhejte a pošlete nám ho na e-mail: pribehy@fajntip.cz. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Zdroje článku: