„Dělal jsem dlouho osobního strážce i vyhazovače, ale už je to fakt dávno,“ vzpomínal Čermák na devadesátá léta v Show Jana Krause. „Legislativa byla taková na vodě, takže jsme si dělali, co jsme chtěli. Kdo se nám nelíbil, ten letěl a tečka,“ dodal.
Tato zkušenost byla pro jeho hereckou kariéru k nezaplacení. „Je fakt, že pro mě není problém zahrát parchanta, protože jsem jich v životě potkal hodně a znám tu jejich psychologii,“ doplňuje s tím, že jediná možnost, jak se vypořádat s parchantem, je být ještě větší parchant než on. „To je jediné, co na ně platí.“
Nyní patří Hynek Čermák mezi velice žádané a vytížené herce. Aby se prý nezbláznil, pomáhá mu jeho čas organizovat agentka, které naprosto důvěřuje. „Hlídá to, co já neumím vyřešit, kdy a kde mám být,“ přibližuje. „Agentka mě řídí na dálku, elektronicky. Já ráno vstanu a v mobilu mám napsáno, kam mám ráno jít a proč.“ Herectví je podle jeho slov „velice nezdravý sport“ s ohromným dopadem na psychiku, kterou je proto potřeba všemožně chránit.
V padesáti se také rozhodl, že chce mít víc volného času, a odešel z angažmá v Dejvickém divadle. „Já jsem po těch dvanácti letech v Dejvicích vlezl do Karlína a zjistil jsem, že v Karlíně jsou také lidi, kteří chtějí dělat dobře svoji práci za každou cenu, že jsou pořád připravení a že taky touží, aby na ně diváci koukali a aby se jim to líbilo. Tak jsem si řekl, aha, to mě nenapadlo,“ přiznal Čermák, který se nejdřív zdráhal roli, kterou proslavil Kevin Costner, přijmout.
Hynek Čermák promluvil o ženě, přátelství s Vítem Bártou i práci v nevěstinci |
„Když mi režisér Tonda Procházka tu roli nabídnul, tak jsem říkal: Tondo, to je nesmysl, to já už dávno neumím takovéto věci. A pak jsem se tam šel podívat, jak tam na jevišti jezdí ty vlaky a padají parašutisti, a je to obrovský sál, vejde se tam sto padesát herců… Myslel jsem, že to nezvládnu. No ale jsem tam,“ dodal.
