Milan Kňažko patří mezi důležité osobnosti Sametové revoluce, ale také polistopadového vývoje politické scény a následně po rozpadu Československa i slovenské politické scény. Do toho všeho ho jistě znáte jako oblíbeného herce, který si zahrál nejednu velkolepou roli.
Malý Milan se narodil 28. srpna 1945 v malinké obci Horné Plachtince v Banskobystrickém kraji na Slovensku. Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do Bratislavy. Tam bydlel Milan přímo pod Bratislavským hradem, tudíž se z něj stalo dítě z centra.
Dětství neměl chlapec příliš snadné, jeho tatínka zatkli za velezradu a vyzvědačství na třináct let, když bylo Milanovi pouhých pět let. Maminka tak zůstala sama na tři syny, což nebylo vůbec snadné.
„Po 28 měsících vyšetřovací vazby otce přesvědčili, aby se přiznal k něčemu, co nikdy neudělal. Hrozil mu až trest smrti, zkonfiskovali nám půlku domu a uvalili daně na ten zbytek,“ uvedl dle webu kampocesku.cz.
Kňažkův otec byl zatknut za velezradu na třináct let
Nakonec sice dostal v roce 1957 Kňažko starší od prezidenta milost, ale ztracené roky to jemu, ani rodině nikdy nenahradilo. Od té doby se Milan rozhodl, že bude vždy žít slušným a spravedlivým životem a bude se bít za pravdu.
Po studiu na průmyslovce začal Milan vystupovat v amatérských hereckých souborech, kde nejdříve pracoval jako kulisák, než se dostal na jeviště. Když se to ale stalo, byl k nezastavení, jeho srdce divadlu propadlo. V roce 1968 získal stipendium na Mezinárodní divadelní akademii ve Francii. Po návratu do Československa se stal členem Činoherního souboru, kterému se říkalo Divadlo na Korze. Tam se seznámil s hereckými špičkami, jako byli Martin Huba, Juraj Kukura, Marián Labuda, Milan Lasica, Július Satinský nebo Magda Vášáryová.
V roce 1964 začal studovat Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Následně nastoupil na Novou scénu a od roku 1985 až do revoluce byl členem Slovenského národního divadla. V říjnu roku 1989 byl prvním umělcem, který vrátil po podpisu petice Několik vět titul Zasloužilý umělec. Bylo to gesto nesouhlasu s tehdejším režimem.
Po revoluci se Kňažko nemohl smířit s jednou věcí
Krátce na to přišla revoluce a i Kňažkovi se začalo lépe dýchat. Jedno ale umělec a politik nemůže překousnout dodnes. Podle něm měli být vrchní komunističtí pohlaváři mnohem důsledněji potrestáni.
"Měli jsme prosadit ne pomstu, ale jistý akt spravedlnosti. Tam jsme udělali velkou chybu. Měli jsme potrestat hlavní viníky, z nichž se mnozí dožili vysokého věku. Přitom zradili tento stát, tuto zemi a byli v čele zločineckého režimu, který zavraždil stovky lidí, postřílel je na hranicích, umučil ve vězeních," svěřil se se svým zklamáním v rozhovoru pro parlamentnilisty.cz.
Nyní si Kňažko čas od času zahraje v Divadle Na Jezerce, ale většinu času tráví doma s rodinou. Zamiloval se do zahradničení a prý je expertem přes pěstování fíků, které si zamiloval při cestování po Evropě.
