Setkáváme se na prknech Švandova divadla, kam jste přesídlil po letech v Malostranské besedě. Jak vzpomínáte právě na začátky v besedě?
Točili jsme na tři kamery, pokud zrovna ty dvě fungovaly, a bylo to takové celé punkové. Tam bylo hezké, že spousta hostů měla pocit, že když je to na internet, že to nikdo neuvidí. Takže byli takoví různě rozevlátí, otevření a výřeční, což by nám v televizi asi nikdy neprošlo, protože by takový nebyli. Takže ty začátky byly krásné, každý to bral, že to je nějaké videjko jenom na YouTube. Vzpomínám na to samozřejmě rád.
Kdo byl nejhorší host v historii vašich rozhovorů, třeba i z té internetové éry?
Obecně nejhorší jsou hosti, kteří buď mlčí, nebo nemluví. To je jedna kategorie. A druhá kategorie jsou hosti, kteří si dodají kuráž na baru větším než malým množstvím alkoholu a pak se trochu zapomínají. Buď jsou velmi výřeční nebo jsou konfliktní. V domnění, že jsou velmi vtipní, urážejí ostatní hosty. Tak to jsou pekelní hosti. To se prostě zkrátka několikrát stalo.
Prozradíte, jestli to byli muzikanti nebo herci?
Myslím, že to jde úplně napříč všemi profesemi. Ale zvláštní je, že většinou to lidi nedělají záměrně. Chtějí si dodat kuráže, protože jsou nervózní. Nervóznější bývají herci, kteří každý večer vystupují před plným hledištěm, ale pak je člověk svlékne z jejich kostýmu, jejich role a nedá jim scénář. Muzikanti jsou zvyklí vystupovat sami za sebe. Ale u řady herců jsem byl překvapený, že bez scénáře, kostýmu a role tam najednou seděli, takhle svírali ruce a říkám: Co je? A oni: Nevím, na co se budeš ptát. A byli nervózní. To je překvapení.
Děláme rozhovor v den vašich jedenapadesátých narozenin. Všechno nejlepší! Jak jste se jako muž naučil přijímat věk?
Děkuji. Nenaučil jsem se to úplně bez problémů. To jsi musel říkat tu číslovku? Jako prostě, rozumíš, nemohl jsi říct: Hezký narozeniny?! Ne, musí říct: Jedenapadesáté!
V době Googlu už to snad nejde zatajit…
V pohodě. No, já jsem chtěl říct, že s věkem nemám problém. Já se za to nestydím, ale nemusel jsi to říkat, mohlo to zůstat, jako že mi je čtyřicet. Ostatně mi kamarád poradil pleťový krém, snad na to vypadám. No, ale dobře, takže s věkem jsem úplně v pohodě.
Vás omlazuje přítelkyně Tereza.
Ano, někdy mě i rozmazluje.
Jak rozmazlujete vy ji?
Tak snažím se. Snažím se rozmazlovat, ale to by asi musela říct ona, protože když o ní řeknu, že ji rozmazluju, tak budu mít doma peklo, že nerozmazluju. A když řeknu, že nerozmazluju, tak budu mít doma peklo, proč to nedělám. A já myslím, že každý muž si myslí, že rozmazluje, ne? Ne?!
Jste rozmazlovaný?
Tak jak kdy, protože pak by člověk byl rozmazlenej stoprocentně. Blbý je, že té rozmazlenosti asi není nikdy dost. Takže já se polepším.
Honza Dědek a jeho přítelkyně Tereza
Máte někdy momenty, že máte lidí až po krk? Jak pak vypadnete od všeho a vyčistíte si hlavu?
Většinou pomůže příroda. Sebrat se a vzít přítelkyni, chce-li. Nebo psy, ti musí. A vyrazit. Nechci říkat na túru, na výlet někam do přírody, do hor, což znamená spíš do kopců než do hor. Zas to nemusí mít velké převýšení, ale někam, kde je les. Rodiče mají chalupu v Českém ráji, tak tam se sebrat a jít lesem bez lidí, to pročistí hlavu. Ale nemám to tak, že bych nemohl lidi vystát. Občas je však příjemné z hektické Prahy plné aut vyrazit do přírody.
Donesla se mi informace o vašem měsíčním pobytu na Bali. Co vám to dalo?
Mám pocit, že cokoli, co řekne člověk o Bali, tak už zní jako strašlivé klišé. Že to je ostrov bohů, že tam mají spousty bohů a že to je relaxační místo. To jsou strašná klišé. No, ale je to pravda.
Sex máme, říká Honza Dědek a jeho přítelkyně. Promluvili o svatbě i dětech |
Máte tendence přesídlit na Bali jako spousta lidí, co už si tam plánují život lepší než tady?
Ne. Já bych si nedovedl představit být tam déle než ten měsíc. Jsem Středoevropan a potřebuju a baví mě, že máme jaro, léto, podzim, zimu. Že tady máme období, kdy tady prší, kdy sem přichází jaro. Na Bali, jestli jsem správně pochopil, je teplo celý rok. Vyklidnit se, mít vypnutý telefon a řešit, jestli člověk půjde šnorchlovat, surfovat nebo se potápět a do které restaurace půjde a kam půjde na kafe nebo na čaj, je na ten měsíc báječné. Ale delší dobu bych tam nevydržel. Na to jsem příliš akční člověk a potřebuju, aby se něco dělo. Mě i baví, jak říkám, podzim a ranní mlhy. I to, že je zima. Mám rád, že se to střídá.
Jste nejen moderátor, ale také hudební publicista. Co momentálně posloucháte?
Kdeže loňské sněhy jsou! Co poslouchám? Všechno možné. Teď vyšla nová deska Van Morrisona, zároveň Pam Rabbit. Líbí se mi Vesna, Sofian Medjmedj, líbí se mi Marcell a moc se mi líbí album Jiřího Krhuta a Štěpána Kozuba, což je zase šanson. Je toho strašně moc.
A na závěr to jedovaté. Kolik let byste chtěl dělat svoji talk show?
Dokud to diváci vydrží.
22. června 2022 |
