Seriál Návštěvníci: Kuriozní soudní spor dostal seriál, který předběhl svou dobu, na chvíli do trezoru

Seriál Návštěvníci: Kuriozní soudní spor dostal seriál, který předběhl svou dobu, na chvíli do trezoru
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
„Svět se řítí do záhuby,“ tvrdí Josef Dvořák v dokumentu natočeném na počest velice nevšedního seriálu Návštěvníci. A Dagmar Patrasová dodává: „Budoucnost je tady.“ Vzpomínáte si, co znamená zkratka CML?

Píše se rok 2484 a počítač CML signalizuje neznámé vesmírné těleso. Země je v ohrožení. Akademik Filip, specialista na historii lidstva, navrhuje jediné možné řešení. Připomene postavu velkého vědce Adama Bernaua, kterým je tak trochu posedlý. Držitel Nobelovy ceny Adam Bernau už jako malý kluk objevil princip přesunu kontinentů. Vše zaznamenal do svého školního sešitu.

Expedice „Naděje“ se vydává na cestu v čase, aby zastihla génia v jeho dětském věku s získala cenný objev.

Seriál Návštěvníci z roku 1983 vytvořila dvojice autorů, kteří byli v oboru tvorby pro děti a mládež nepřekonatelní. Ota Hofman a Jindřich Polák za sebou měli několik úspěšných zahraničních projektů, jako byl Pan Tau a mohli točit další pokračování. Oni se však rozhodli vytvořit něco nového. Od zahraniční produkce dostali jasné zadání natočit ryze český seriál, ale s přesahem přes českou tvorbu. A zelenou dostali i v Československu. Dětská tvorba se totiž velice dobře prodávala do „kapitalistické ciziny“ a nebyl problém získat na natáčení i finanční podporu ze zahraničí. A no to všichni slyšeli.

Seriál pro zpestření obsahoval celou řadu triků, lehký erotický obsah, který přitáhl k obrazovkám i rodiče a také v něm zůstalo jedno neodhalené tajemství. Námět vymyslel Ota Hofman úplnou náhodou, když při jízdě tramvají viděl paní, která fackovala malého kluka.  V ten okamžik si pomyslel, že by to klidně mohl být budoucí génius a ona mu zabíjí mozkové buňky.

Celý příběh vznikal 5 let, kdy přišlo na svět 15 scénářů a ty byly psané na tělo předem vybraným hercům. Dagmar Patrasová si zahrála velice atraktivní Emilii Fernandez, hlavní roli akademika a šéfa expedice Filipa si zahrál Josef Bláha. Na seriál také rád vzpomíná Josef Dvořák, který ztvárnil Emila Karase. Samozřejmě divácké sympatie si získal děda Drchlík v podání Vlastimila Brodského.

Autoři s humorem konfrontovali náš zdánlivě nedokonalý svět s tím, který by nás mohl čekat v budoucnosti. Patrasová upozornila na to, že v seriálu se dorozumívali vlastně mobilním telefonem, přestože ještě nikdo nevěděl, že za pár let přijde. Když používali ke komunikaci i obraz, tak vlastně předběhli vznik Skype. A to už vůbec nemluvíme o „udělátku“, kterým děda Drchlík řezal dřevěný plot. Nápadně připomíná laserové hračky, které tak rádi používají američtí filmaři současnosti.

Čeština se díky seriálu obohatila o nová slovíčka. Třeba výraz amarouny se používá v souvislosti s nevýrazným jídlem.

540 trikových záběrů je na tu dobu unikátní záležitostí. Působivé dekorace ze světa budoucnosti byly postaveny ve třech největších atelierech na Barrandově, kostýmy pro cestovatele navrhoval Theodor Pištěk. Natáčení trvalo 17 měsíců.

Na natáčení dlouhé roky nezapomněla Helena Růžičková, která si zahrála malou roli paní, kterou smetla voda z rybníka. To byla práce budoucího génia Adama Bernaua. Růžičková scénu natáčela ve cvičném kanálu pro kanoisty. Proud vody byl tak silný, že boj s vodním živlem nemusela předstírat a vypadalo to, že bojuje o život.

Celou atmosféru seriálu dotvářela velice líbivá hudba Karla Svobody, která návštěvníky z budoucnosti doprovázela i při vjezdu do fiktivního městečka Kamenice, což byl v reálu Pelhřimov.

Dům Adama Bernaua byl v Brně a šlo o nemovitost určenou k demolici. Během natáčení se několikrát zapaloval a znovu hasil.

Scéna s delfíny udělala z Patrasové ve své době sexuální ikonu. Ani nevadilo, že měla hlavu hladkou jako koleno. Pro herečku to bylo natáčení plné strachu, protože zvířata vůbec nepůsobila tak přátelsky, jak to na obrazovkách vypadalo. Peklo ve vodě si užil i Dvořák a Brodský, když museli spadnout z loďky do ledové vody rybníka. Při té příležitosti si začali tykat.

15. dílný seriál se vysílal poprvé 5. listopadu 1983. Krátce poté se stal předmětem soudního sporu. Ozvala se totiž vdova po jistém akademikovi Janu Filipovi, že byla postava jejího muže v seriálu zesměšněná. Josef Bláha se dokonce jejímu zesnulému manželovi i podobal. To, co vypadalo jako vtip, soud vzal vážně a žena spor na ochranu osobnosti vyhrála. Seriál tak šel na chvíli do trezoru, než se rozhodlo, co bude dál. Nakonec byl pan Filip přejmenovaný na akademika Richarda a vše potřebné se předabovalo. Přitom šlo o náhodu a původní jméno Filip získala postava podle psa Oty Hofmana.

Největší kuriozitou je, že slovo humidovat dodnes inspiruje k vášnivým debatám, co vlastně v té budoucnosti dělali, když humidovali. Děda Drchlík byl při návštěvě v budoucnosti mile překvapený, když zjistil, co se pod tímto označením skrývá.

Nééé, vážně? I tady?

Děda Drchlík samozřejmě zazářil, když si všiml, že je CML trošku nakřivo a dřevěným klínkem ho podložil. Země byla zachráněná.

Zdroje článku: