7°C
Jordánová je podepsána pod desítkami titulů z tvorby Československé televize. Krkonošské pohádky natočila podle předlohy spisovatelky Marie Kubátové postupně v letech 1974 až 1984 ve spolupráci s kameramanem Františkem Němcem, který s ní spolupracoval i na dalších pohádkách.
Absolventka herectví na AMU a režie na FAMU se narodila 15. dubna 1928 v Praze, vyrůstala ale ve Šternberku. Její matka byla operní pěvkyní, otec pracoval jako vojenský lékař. Krátce hrála v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Koncem 50. let přišla do Československé televize a téměř čtyři desetiletí působila v redakci pro děti a mládež. Natočila několik adaptací známých literárních děl jako Věra Lukášová, Evženie Grandetová a Malá Dorritka.
Kromě pořadů pro děti lze zmínit například její drama Výslech nebo historickou detektivku Zločin na Zlenicích hradě. Značné oblibě se dodnes těší také její čtyřdílná adaptace britské románové předlohy Jana Eyrová z roku 1972 s Martou Vančurovou a Janem Kačerem v hlavních rolích. Ale nejvíce Jordánovou proslavil večerníčkový seriál Krkonošské pohádky.
Tajemství smrti Krakonoše Peterky (†94): Zabila ho rakovina! Lukáš Červený
Krkonošské pohádky s lakotným Trautenberkem v hlavní roli jsou v historii večerníčků jediným hraným cyklem, jinak jde především o formu animovanou. Seriál večerníčků o bájném Krakonošovi natočila Jordánová také v Československé televizi. Skládá se z 20 desetiminutových epizod, přičemž prvních sedm vzniklo v roce 1974, dalších šest roku 1980 a posledních sedm dílů roku 1984. Autorkou scénáře byla spisovatelka a překladatelka Božena Šimková, tehdy v titulcích skryta za jména Zdenky Podhrázské a Marie Kubátové. Ta už dříve vymyslela postavu Trautenberka a je uváděna jako autorka námětu. Příběhy z Krkonoš se řadu let objevují na předních místech anket o nejoblíbenější večerníčkovou pohádku.
Pripojuji se k tomu..
