Vědci toto chování u zvířete poprvé zaznamenali, když studovali krajtí populace na severozápadu USA. Nápadný tah a způsob pohybu byl hned pozorován, a to bez ohledu na to, zda krajty plula po povrchu nebo se plížily po skalnatých úsecích. Když vědci blíže prozkoumali tento druh krajty, zjistili, že produkuje hustou, lepkavou látku, která pomáhá dopravit jim kyslík do těla.

Vědci toto chování nazývají hydrostatickou plavbou a tvrdí, že je to zdařilý kompromis mezi pohybem ve vodě a pohybem po zemi. Je to neobyčejně efektivní způsob, jak se tyto krajty pohybují, bez ohledu na to, co je obklopuje. Vědce toto pozorování zaujalo natolik, že začali předpokládat, že tento druh krajty se nerozvinul ve vodě, ale s největší pravděpodobností sahá svými kořeny daleko do minulosti a pochází z času, kdy se evoluce krylaçek ubírala po zemi.

Tento mimořádný druh krajty tak bude dál putovat a mazat si cestu skrze hustou šťávu, kterou produkuje, což mu pomáhá aby překonali i ty nejnáročnější terén. Možná se za několik desetiletí bude jednat o nového společníka obyvatelstvu Severní Ameriky a objeví se i v dalších oblastech světa.