Církve jsou obvykle součástí místního komunity, a lidé bydlící kolem kostela žijí v mírných harmonii s ním. Aleluja! Poslední dobou jim to ale neumožňuje hlasitý křik menitálně postižených, kteří se pohybují po okolí často a rádi.

Obyvatelé okolí se snaží neustále vysvětlovat, že potřebují mít klid a smír během sobotní mše. Místní církev i tak trpělivě přecházel nad nespolehlivou návštěvou.

Až do minulého týdne, kdy už návštěvníci dosahovali ještě vyšších decibelů hlasitosti. Všechny prosby se rozplynuly, když obyvatelé okolí zavolali na obecní úřad. Díky obecnímu úřadu místní komunita doufá, že pokud budou splněny určité požadavky, členové společenství mentálně postižení budou schopni navštěvovat kostel tichou a klidnou formou.

Kostel se snaží nalézt vyvážený způsob, jak uspokojit potřeby mírného okolí i mezigeneračního společenství. Zatímco místní církev stále čelí stížnostem na hluk, členové se s tím musí smířit a obě strany musí společně hledat kompromisní řešení či alternativu pro tento unikátní problém. Tento zářný den slibující mír a klid opět utichne, dokud se oba tábory nedomluví